Den D je tady – lednová inflace a zasedání ČNB
Dnešní den bude téměř výhradně patřit českým datům. Začneme pěkně zostra, když Český statistický úřad nově od tohoto roku bude zveřejňovat předběžný odhad inflace pro daný měsíc a napoprvé to bude pro nás analytiky ten nejobtížněji predikovatelný – leden.
Tradičně v tomto měsíci totiž dochází k přeceňování zboží a služeb. Meziměsíční změna cenové hladiny bývá tak mnohem výraznější než v dalších měsících. Extrémními případy byly krizové roky 2022 a 2023, kdy se zvýšily ceny v lednu oproti prosinci o 4,4 %, resp. o 6 %. Letos takový obrovský skok nečekáme a inflace se podle naší prognózy meziměsíčně zvýší v uvozovkách pouze o 1,1 % (medián trhu je stejný). To by v meziročním srovnání znamenalo zpomalení inflace z 3 % na 2,6 %. Lednová inflace ale podléhá zvýšené nejistotě, tudíž v žádném případě nelze vyloučit překvapení oběma směry.
Předběžný odhad lednové inflace může mít zcela zásadní vliv na odpolední rozhodnutí bankovní rady ČNB. Po prosincovém příjemném překvapení, kdy se inflace udržela v horním části tolerančního pásma ČNB (3 %), věří bankovní rada, že meziroční inflace poklesla, čímž by se otevřel prostor pro obnovení cyklu uvolňování měnové politiky, který byl pozastaven v prosinci. Tento scénář nastínili viceguvernérka Eva Zamrazilová i samotný guvernér Aleš Michl, kteří se v předchozím období vyjadřovali spíše více v duchu velmi obezřetného přístupu. Vzhledem k výše popsanému a příznivému inflačnímu výhledu očekáváme, že většina bankovní rady se vysloví pro snížení úrokových sazeb o 25bb. Debata o pokračující stabilitě sazeb ale zcela jistě proběhne. Vyplatí se sledovat i následnou tiskovou konferenci guvernéra ČNB, který kromě samotného rozhodnutí včetně poměru hlasů představí novou makroekonomickou prognózu. Ta bude velmi pravděpodobně obsahovat nižší očekávaný ekonomický růst, na druhé straně mírně nižší inflaci než v listopadové verzi. Zajímavá bude i načrtnutá trajektorie sazeb, když předchozí prognóza doporučovala snížení sazeb na 3 % již v průběhu letošního druhého kvartálu, ale to se zdá nyní krajně nepravděpodobné. Ostatně i Jan Frait v jednom ze svých rozhovorů uvedl, že prostor pro snižování úrokových sazeb je malý a základní úrokovou sazbu na konci tohoto roku vidí na úrovni 3,50 %. To je v souladu s naší prognózou, kdy předpokládáme už jen jedno další snížení o 25bb během druhého čtvrtletí a následnou delší stagnaci základní sazby na 3,50 %.
Ve stejný čas jako předběžný odhad lednové inflace Český statistický úřad ještě vydá prosincové statistiky z průmyslu a zahraničního obchodu. V případě průmyslové výroby očekáváme další pokles, a to o téměř 3 %, přičemž se bude jednat o druhý rok v řadě, kdy se výkon průmyslu snížil. V případě obchodní bilance čekáme další přebytek (+8 mld. Kč) a nejvyšší roční kladné saldo v české historii (přes 220 mld. Kč).
Již dnes ráno byl publikován první údaj, a to průmyslové objednávky v Německu. Ty po více než 5% meziměsíčním propadu vzrostly v prosinci o necelých 7 %. Tento na první pohled skvělý výsledek ovšem nelze v tuto chvíli brát jako obrat k lepším zítřkům v německém průmyslu.
Pohled zpět:
Včera jsme se dozvěděli, že čeští maloobchodní prodejci zažili výborný konec roku. Zvýšily se jim totiž reálné meziroční tržby (bez prodejů aut) o více než 6 %, s čímž nikdo z nás analytiků nepočítal. Za celý minulý rok maloobchodní tržby vzrostly o 4,6 %. Podobný vývoj očekáváme i v letošním roce, jelikož domácnosti budou podle naší prognózy více otevírat své peněženky.
Více v komentáři: https://investice.rb.cz/?c15002[key]=5425
Nejdůležitějším údajem včerejšího dne z globálního hlediska byl report ADP o změně zaměstnanosti. Na začátku roku vzniklo podle této statistiky dalších 183 tis. pracovních míst v soukromém sektoru mimo zemědělský sektor, přičemž analytický odhad očekával růst jen o 150 tis. Zároveň byl významně revidován směrem výše prosincový výsledek ze 122 tis. na 176 tis. Pokud by páteční oficiální vládní report potvrdil robustnost amerického trhu práce, dveře pro březnové snížení sazeb by se s vysokou pravděpodobností uzavřely. O chvíli později dorazil také výsledek lednového ISM pro služby ve Spojených státech amerických. Ten sice poklesl z 54 na 52,8 bodů, avšak drží se nad klíčovou hranicí 50 bodů.
Polská centrální banka v souladu s očekáváním opět ponechala základní úrokovou sazbu na 5,75 %, kde ji drží již od října roku 2023. Výrobní ceny v eurozóně na konci minulého roku meziročně stagnovaly a přerušily tak dlouhodobý trend jejich poklesu. Ve srovnání s rokem 2022 jsou ale stále na výrazně vyšší úrovni.
Americký index S&P 500 a německý DAX si po zaokrouhlení připsaly shodný zisk ve výši 0,4 %. Pražský PX dosáhl stejné hodnoty ale se záporným znaménkem (-0,4 %). Koruna se pohybuje okolo 25,16 EUR/CZK.
