Dnes se budeme věnovat zasedání ECB a českým mzdám
Dalším highlightem tohoto týdne z české ekonomiky bude za chvíli zveřejněný vývoj mezd v posledním čtvrtletí minulého roku. V průběhu celého loňského roku nominální mzdy rostly rychleji než spotřebitelské ceny, díky čemuž se po dlouhé době zvýšila kupní síla českých zaměstnanců.
Poslední známý údaj je ze třetího kvartálu, kdy vzrostla nominální mzda v průměru o 7 %, což při průměrné inflaci za dané období znamenalo nárůst průměrné reálné mzdy o 4,6 %. Podle naší prognózy i v posledním čtvrtletí roku 2024 stoupla meziročně průměrná nominální mzda o 7 %, ale inflace v posledních třech měsících byla vyšší (2,9 %) než v období červenec-září (2,3 %). Průměrná reálná mzda by tak v uvozovkách vzrostla jen o 4 %.
Z celosvětového měřítka bude ovšem hlavní událostí měnově-politické zasedání Evropské centrální banky. Bankovní rada s vysokou pravděpodobností bude pokračovat se snižováním úrokových sazeb, když mezi analytiky panuje absolutní konsensus, že sazby budou popáté za sebou sníženy o 25bb. Rovněž finanční trh nepočítá s jiným scénářem. Inflace se totiž vyvíjí velmi příznivě a v brzké době by se měla dostat na 2% cíl. Zároveň ekonomika eurozóny přešlapuje na místě. Případné propuknutí obchodní války na všech frontách (včetně Evropy) navíc může působit stagflačním způsobem, když by na evropský kontinent mohlo ve větším množství putovat levné čínské zboží, které by bez uvalených cel zamířilo na americký trh, a ekonomika by dále zpomalila.
Pohled zpět:
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v únoru meziroční inflace poklesla z 2,8 % na 2,7 %, což bylo v souladu s mediánovým odhadem trhu. Podobně jako v lednu to byly zejména ceny potravin, alkoholu a tabáku, které tlačily inflaci vzhůru. Po lednovém nárůstu o 4,8 % byly tentokrát vyšší o 4,7 %. Stejným tempem stouply ceny služeb, kde se dosud nepodařilo udusit inflační ohnisko. Právě tyto dvě oblasti jsou hlavními překážkami dosažení 2% cíle.
Více v komentáři: https://investice.rb.cz/?c15002[key]=5461
První údaj z amerického trhu práce v tomto týdnu byl zklamáním. V únoru totiž dle průzkumu ADP o zaměstnanosti bylo vytvořeno jen 77 tisíc pracovních míst v soukromém sektoru mimo zemědělský sektor, přičemž trh očekával téměř dvojnásobný nárůst oproti skutečnosti. Hodnota průmyslových objednávek meziměsíčně vzrostla o 1,7 %, což bylo téměř v souladu s predikcí trhu (+1,6 %). Index PMI ve službách ve Spojených státech amerických je nad klíčovou 50ti bodovou hranicí, jak dle S&P (51 b.), tak dle ISM (53,5 b.).
Ceny výrobců v eurozóně na začátku letošního roku meziměsíčně vzrostly o 0,8 %, ačkoli trh předpokládal nárůst pouze o 0,3 %. V meziročním srovnání tak výrobní ceny zrychlily svůj růst z prosincových 0,1 % na aktuálních 1,8 %. Skoro 15% nárůst zaznamenaly v Irsku (a také v Bulharsku, které není součástí eurozóny), na druhé straně ve třinácti zemích EU došlo dokonce k poklesu.
Na finančních trzích rostou obavy ze zpomalení růstu americké ekonomiky. To naznačuje slabší spotřebitelská důvěra a výše zmíněný slabý výsledek z trhu práce. Investoři se začínají domnívat, že Fed bude muset uvolnit měnové podmínky, aby naplnil svůj duální mandát. Aktuálně se sází na obnovení cyklu snižování sazeb již na červnovém zasedání a na horizontu jednoho roku by podle trhu měly sazby klesnout v USA (-79bb) dokonce rychleji než v eurozóně (-67bb). Dolar na to konto výrazně oslabuje, za poslední tři dny ztratil vůči euru téměř 4 % a kurz se blíží k 1,08 EUR/USD.
Akciové trhy částečně korigovaly výrazné ztráty posledních dnů, když si americký index S&P 500 připsal 1,1 %, německý DAX dokonce 3,4 % (v souvislosti s dohodou o výdajích na obranu a úpravou dluhové brzdy) a pražský PX 1,8 %. Koruna opět nakukuje pod úroveň 25 EUR/CZK.
