Proč výnosová křivka stále předpovídá recesi?

Výnosová křivka je obecně grafické znázornění úrokových sazeb dluhopisů s různou dobou splatnosti vydaných státem nebo podnikem. Vykresluje výnos (úrokovou sazbu) dluhopisu v závislosti na době do splatnosti, obvykle v rozsahu od krátkodobých po dlouhodobé dluhopisy. Nejčastěji se výnosová křivka pozoruje u státních dluhopisů, zejména u dluhopisů emitovaných americkou vládou. Výnosová křivka má obvykle tři hlavní tvary:

• Normální výnosová křivka: dlouhodobé dluhopisy vyšší výnosy ve srovnání s krátkodobými dluhopisy. To je „normální“ stav a naznačuje to, že investoři očekávají v budoucnu stabilní růst ekonomiky.
• Plochá výnosová křivka: krátkodobé a dlouhodobé výnosy jsou podobné. To může naznačovat nejistotu ohledně budoucího směřování ekonomiky.
• Inverzní výnosová křivka: výnosy na krátkodobějších dluhopisech jsou vyšší než na dlouhodobých dluhopisech. To je považováno za varovné znamení blížící se recese, protože to naznačuje, že dluhopisoví investoři pesimističtí ohledně budoucích vyhlídek ekonomiky.

Schopnost výnosové křivky předpovídat recesi je založena na moudrosti dluhopisového trhu, který je větší, než akciový trh a lépe předvídá makroekonomické a politické události. Když se výnosová křivka invertuje (krátkodobé výnosy se stanou vyššími než dlouhodobé výnosy), byla to v minulosti spolehlivá předzvěst hospodářského poklesu. Ačkoli to může znít téměř magicky, má to své opodstatnění. Mechanismus této předpovědi lze vysvětlit následovně:

Dlouhodobé dluhopisy jsou investory vnímány jako bezpečný přístav. Dochází tak k „útěku“ investorů do těchto dluhopisů, když ekonomika strádá, nebo panuje vysoká nejistota, ohledně jejího dalšího vývoje. Vyšší poptávka jednoduchým vztahem vede k vyšší ceně těchto dluhopisů. Jelikož vládní dluhopisy většinou vyplácejí fixní úrok, tak rostoucí cena tohoto instrumentu vede k relativně nižšímu výnosu dluhopisu. Následně dlouhodobé výnosy (5letých, 7letých, 10letých apod. dluhopisů) padají oproti krátkodobým a výnosová křivka se zplošťuje, nebo dokonce invertuje. Za normálních ekonomických podmínek jsou dlouhodobé dluhopisy málo výnosným nástrojem a investoři preferují rizikovější aktiva – nemovitosti, komodity, akcie apod. V expandující ekonomice tedy investoři opouštějí tyto bezpečné přístavy, čímž se snižuje cena těchto dlouhodobějších dluhopisů, výnosy na nich rostou a výnosová křivka se normalizuje.

Vliv na tyto výnosy má i nastavení klíčových úrokových sazeb. Když centrální banka zvýší sazby, dochází k prodražení dluhu a k růstu atraktivity nástrojů peněžního trhu, které dokáží zužitkovat vyšší úrokové sazby. To vede k odtoku kapitálu z dluhopisů, čímž dojde k poklesu jejich cen, a tedy růstu výnosů, obzvlášť těch krátkodobějších (3měsíční, 1roční, 2leté). Pokud tedy investoři očekávají rostoucí sazby, budou se snažit zbavit dluhopisů, dokud jejich ceny citelně neklesly. Pokud očekávají, že sazby půjdou dolů (obyčejně v reakci na ekonomické zpomalení) budou se snažit dluhopisy nakoupit, protože za nižších úrokových sazeb je konkurence pro dluhopisy menší. Reverzní repo operace, termínované či spořící účty v bankách budou kvůli tomu méně výnosné. To obyčejně „vyžene“ konzervativní investory zpět do dluhopisů, zvýší jejich cenu a sníží výnosy.

Nejsilnější medvědí argument – výnosová křivka

Důvod, proč je to nejsilnějším argumentem medvědů je to, že tato křivka úspěšně předpověděla každou recesi USA od roku 1980, dokonce i tu během pandemie Covid-19 v roce 2020. Nyní je nejpopulárnější verze výnosové křivky (rozdíl mezi výnosy 10letých a 2letých dluhopisů) v hluboké inverzi, kterou započala v červenci 2022 a z historických dat lze udělat některé vývody pro investory. Obyčejně, fáze inverze (když křivka klesá) je fází, kdy dluhopisový trh začíná komunikovat, že na obzoru jsou ekonomické obtíže a dochází k rostoucí konkurenceschopnosti peněžního trhu. Akciové trhy (poněkud ironicky) v tomto období ale typicky vykazují růst i přesto, že klíčové úrokové sazby také rostou. V tomto cyklu se akciové trhy zachovaly atypicky tím, že v roce 2022 došlo k hlubokému poklesu. Ovšem letos dochází k napravení této anomálie a trhy tak rostou a jsou optimistické, což je typičtější v této fázi cyklu. Nyní se nacházíme uprostřed monetárního cyklu, kdy investoři mají často sklon k optimismu, protože úrokové sazby operují s určitým zpožděním a v mezičase se zdá, že ekonomika odolává a bude pokračovat v odolávání účinkům těchto sazeb, dokud nedojde k jejich snížení (tzv. „soft landing“). Akciové trhy tedy budou nejspíše pokračovat směrem vzhůru, dokud se neukáží znaky fundamentálního oslabení ekonomiky. V konečné fázi cyklu obyčejně dochází k rychlému zhoršení stavu ekonomiky a růstu nezaměstnanosti. Teprve růst nezaměstnanosti je spolehlivým znakem konce starého cyklu a započetí nového cyklu, který přichystá půdu pro nové období růstu. Proto re-inverze výnosové křivky je tím skutečně rizikovým a bolavým obdobím. Tento jev je totiž nevyhnutelný, a nakonec k němu dojde. Statisticky existuje velmi silný vztah mezi růstem výnosové křivky (tedy její re-inverzí) a růstem nezaměstnanosti. Toto je důvod, proč je ostražitost na místě a současná rally na akciových trzích je potenciálně výsledkem naivního přesvědčení, tak jako tomu bylo v minulosti. Proponenti měkkého přistání argumentují, že tento cyklus je ale skutečně jedinečný, kvůli množství natisknutých peněz během pandemie. Ačkoli se jedná o relevantní argument, v mých očích to jenom způsobí natažení celého cyklu v čase, nikoli jeho zrušení.