Lukáš Kovanda

Benzín v Česku je nejlevnější za 3,5 roku, nafta pak od loňského podzimu, vyplývá z dnešních dat CCS. Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu velmi dlouho, takřka už tři roky, financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině.

V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021, tedy ještě od doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší.

Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“.

Akcie čínského výrobce elektromobilů BYD dnes poskočily na svůj dosavadní cenový rekord poté, co firma uvedla novou řadu aut, která lze dobíjet skoro tak rychle, jak trvá běžné tankování vozu se spalovacím motorem.

Pohonné hmoty v Česku třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 34,88 koruny.

Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla letos v únoru úrovně 4,4 procenta, což je nejvyšší údaj od dubna 2017. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší za posledních takřka osm let. Převyšuje dokonce hodnoty z nejkritičtější fáze covidové pandemie. Analytici s takto vysokou mírou nezaměstnanosti vesměs nepočítali.

Maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi vyšla sázka na Donalda Trumpa v Bílém domě a nyní i na německé zbraně. Ty mu mohou zachránit premiérské křeslo pro příští funkční období. Ještě před válkou na Ukrajině nalákal do Maďarska největší německou zbrojovku, Rheinmetall, která tam hned v několika fabrikách vyrábí tanky, munici či trhaviny.

Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.

Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.

Evropa se totiž bojí odchodu USA a NATO. Hlavně proto se bude muset Zelenskyj rychle udobřit z Trumpem, za každou cenu – americký prezident tak zřejmě dosáhne, čeho chtěl, včetně ukrajinských nerostů.

Americký prezident Donald Trump předevčírem zopakoval svoji hrozbu zavedení cel na dovoz z EU. Evropská unie podle něj vznikla proto, aby Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat. Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní.