Benzín je v Česku nejlevnější za 3,5 roku a dále zlevní
V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021, tedy ještě od doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší.
Nafta během týdne zlevnila o 54 haléřů na 34,34 koruny za litr, levnější byla naposledy loni v listopadu.
V příštích sedmi dnech pohonné hmoty dále zlevní, ale už ne v takovém rozsahu. Půjdou dolů zejména kvůli pokračujícímu posilování koruny vůči dolaru, neboť pokles cen ropy na světových trzích se počátkem března zastavil. Zlevnění tak bude v rozsahu zhruba 20 haléřů na litr.
Benzín i nafta jsou nyní v Česku třetí nejlevnější v EU. Levněji jsou dané pohonné hmoty k dostání pouze na Maltě a v Bulharsku, jak plyne z nejnovějších dat Evropské komise. Například na Slovensku jsou nafta a benzín o sedm až osm procent dražší než v ČR, v Polsku – kde tradičně bývaly ceny paliv zpravidla levnější než v Česku – je benzín o 3,5 procenta dražší než v Česku, nafta pak o bezmála sedm procent.
Ropa ještě v prvních březnových dnech výrazně zlevňovala kvůli obavám investorů z neblahých důsledků obchodních válek pro růst světové ekonomiky, tedy i pro poptávku po ropě. Pak se ale její cena stabilizovala, ba mírně roste. Velkoobchodní ceny paliv na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro ceny pohonných hmot v ČR, ovšem citelně klesly i v období posledních dvou týdnů, takže se tento pokles do cen pohonných hmot v ČR ještě teprve plně promítne.
Nicméně světový trh stále jako hrozbu vnímá možný zásadní převis nabídky suroviny nad poptávkou po ní. Cena ropy se tak drží jen mírně nad úrovní 70 dolarů za barel. Investoři stále kalkulují s možným ukončením amerických sankcí vůči ruské ropě, které by zvedlo její nabídku na světovém trhu i její cenu, jež je nyní v důsledku sankcí zastropována.
Koruna vůči dolaru trendově mírně zpevňuje i v březnu. Ekonomická opatření Trumpovy administrativy v podobě zavádění poměrně vysokých cel či propouštění a redukce výdajů ve veřejné federální sféře v USA stupňují obavy ze stagflace. Hrozba recese v USA tlačí dolar dolů, zatímco evropské měny povzbuzuje vyhlídka vyšších veřejných výdajů, zejména v oblasti zbrojení, bezpečnosti a infrastruktury, které by měly vést i k vyšším úrokovým sazbám.
