Ceny alkoholu a tabáku opět stouply, zvýšila se spotřební daň
Od 1. ledna 2025 vstoupilo v platnost další navýšení spotřební daně na alkohol a tabákové výrobky, což se ihned projevilo na cenách těchto produktů. Zdražení je součástí tříletého harmonogramu, který vláda schválila v rámci svého konsolidačního balíčku. Hlavním cílem je omezit spotřebu návykových látek a zvýšit příjmy státního rozpočtu.
Zvyšování cen zasáhlo širokou škálu výrobků. Tvrdý alkohol, cigarety, zahřívaný tabák i nikotinové sáčky – vše je od ledna dražší. Například půllitrová lahev 40% lihoviny zdražila kvůli vyšší dani o zhruba sedm korun. U klasických cigaret došlo k pětiprocentnímu nárůstu spotřební daně, zatímco u zahřívaného tabáku vzrostla daň dokonce o 15 %. Naopak zůstávají beze změny ceny piva a šumivého vína. Tiché víno je i nadále zatíženo nulovou spotřební daní, což tento segment dlouhodobě zvýhodňuje. Malé pivovary si při splnění určitých podmínek mohou udržet sníženou sazbu daně.
Kritika výrobců a prodejců
Navýšení spotřební daně vyvolalo vlnu kritiky ze strany výrobců alkoholu a tabákových produktů. Už v září 2024 se Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) obrátila dopisem na politiky, aby zvyšování daní zastavili. „Prodeje výrobců lihovin sdružených v UVDL poklesly za první pololetí 2024 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o více než 50 %. UVDL proto důrazně varuje zástupce vládních i opozičních stran, že další navyšování spotřební daně v letech 2025 až 2026 bude pro celý sektor likvidační,“ uvedla unie.
Výrobci upozorňují, že opakované zvyšování daní nutí spotřebitele hledat alternativní možnosti, například nákupy v zahraničí nebo na černém trhu. Tento trend nejenže podkopává oficiální prodeje, ale také snižuje výběr daní, což by mohlo zmařit očekávané příjmy do státního rozpočtu.
Ekonomické dopady a rizika
Zatímco vláda argumentuje zdravotními přínosy a ochranou veřejného zdraví, odborníci varují před negativními ekonomickými dopady. Růst cen může vést ke zhoršení situace drobných výrobců a prodejců, kteří čelí konkurenci nelegálních obchodníků. V některých případech může dojít až k uzavírání podniků, což by mohlo mít vliv na zaměstnanost v těchto odvětvích. Navíc spotřebitelé mohou přesunout svou poptávku za hranice, například do Polska či Slovenska, kde jsou ceny alkoholu a tabáku stále výrazně nižší. Tento fenomén, zvaný „alkoholová a tabáková turistika,“ by mohl ještě více oslabit domácí trh a zkomplikovat dosažení plánovaných fiskálních cílů.
Další vývoj
Zvyšování spotřební daně bude pokračovat i v příštích letech. Podle harmonogramu se v roce 2026 plánuje další zvýšení daně z alkoholu o 5 %. Bude tedy klíčové sledovat, jak se tato opatření projeví nejen na spotřebě, ale také na výběru daní a na situaci na trhu. Spotřebitelé i výrobci nyní čelí novým výzvám. Zatímco ceny alkoholu a tabáku rostou, otázkou zůstává, zda tato opatření skutečně přinesou kýžené výsledky, nebo zda povedou k dalším neplánovaným problémům, jako je posilování šedé ekonomiky.
