Technologičtí giganti vsázejí na AI navzdory obavám investorů
Meta, Microsoft a Alphabet plánují v roce 2025 kapitálové výdaje ve výši 228 miliard dolarů, což představuje 55% nárůst oproti 150 miliardám dolarů v roce 2024. Tento růst souvisí s masivními investicemi do infrastruktury umělé inteligence (AI), včetně datových center a cloudových služeb.

Přesto investoři zůstávají skeptičtí ohledně návratnosti těchto investic. Jedním z faktorů, které posílily pochybnosti trhu, byl nedávný debut čínského startupu DeepSeek, který představil AI modely konkurující OpenAI za zlomek ceny. To vyvolalo otázky, zda obrovské investice velkých technologických společností do AI jsou oprávněné. Nicméně Meta, Alphabet a Microsoft pokračují ve svých plánech, přičemž Meta oznámila zvýšení kapitálových výdajů na 60 až 65 miliard dolarů v roce 2025, oproti dřívějšímu odhadu 38 až 40 miliard dolarů. Alphabet plánuje výdaje ve výši 75 miliard dolarů, což je o 30 % více, než očekávali analytici, což vedlo k poklesu ceny akcií společnosti o 7 %. Microsoft již utratil 42 miliard dolarů z plánovaných 80 miliard na rok 2025. Výnosy z AI ale zůstávají nejisté. Technologičtí giganti se soustředí spíše na rozvoj AI než na okamžitou monetizaci. Navzdory tomu si velké technologické společnosti udržují podporu analytiků. Analytici uznávají existující nejistotu ohledně monetizace, ale tvrdí, že se objevují důkazy o snižování propasti mezi výdaji a výnosy. Morgan Stanley zdůraznil, že rostoucí investice do AI podporují pozitivní výhled pro akcie spojené s AI a cloudovým byznysem. I když investoři zůstávají skeptičtí, potenciál AI je pro technologické giganty příliš velký na to, aby jej ignorovali. Zda se jejich obrovské investice vyplatí, však ukáže až čas.
Spor o prezidentské výdajové pravomoci eskaluje
V administrativě Donalda Trumpa se stupňuje spor o impoundment – odmítnutí utratit prostředky schválené Kongresem. Trump a jeho poradce Russell Vought považují zákon o kontrole impoundmentu z roku 1974 za protiústavní a chtějí jej obejít, což by mohlo vést k právnímu sporu až u Nejvyššího soudu. Demokraté se ostře staví proti. Ve středu zahájili protest proti Voughtově nominaci v Senátu, ale jeho potvrzení je pravděpodobné. Trump již v kampani prohlásil, že pomocí impoundmentu „prostě odřízne tok peněz“ některým vládním agenturám, což potvrzuje jeho agresivnější přístup ve snaze zkrotit fiskální deficit. Republikáni jsou rozděleni – někteří varují před oslabením rozpočtové pravomoci Kongresu, zatímco jiní vítají snahu o škrtání výdajů. Trumpův tým plánuje zásadní škrty, včetně redukce Medicaid o 2,8 bilionu dolarů. Odborníci se shodují, že otázka impoundmentu skončí před Nejvyšším soudem, jehož rozhodnutí může zásadně změnit rovnováhu moci ve Washingtonu. Riziko extrémně složitého a zdlouhavého soudního procesu v souvislosti s počínáním a právním statutem tzv. DOGE (department of government efficiency) v čele s Elonem Muskem narůstá a mnozí namítají, že jakožto nevládní organizace, nesmí mít přímý přístup k vládním citlivým údajům. To může stížit snahy o deregulaci.