Zálohy na mzdu: Kdy na ně máte nárok a jaká jsou rizika?
Výplata zálohy na mzdu je v Česku čím dál častějším jevem. Ze 4,35 milionu českých zaměstnanců využívá zálohu na mzdu až 65 tisíc lidí, a to zejména kvůli překlenutí finančních nesnází. Kdo má na zálohu nárok, jaké jsou podmínky jejího vyplacení a na co byste si měli dát pozor?
Záloha na mzdu není finančním bonusem ani dodatečným příjmem. Jedná se o část mzdy, kterou zaměstnanci mohou získat před oficiálním výplatním termínem. Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz vysvětluje: „Nejčastěji ji lidé využívají, když jim docházejí finanční prostředky a do výplaty zbývá ještě dlouhá doba. Záloha jim může pomoci pokrýt nečekané výdaje nebo překlenout období, kdy jsou bez peněz.“
Vyplacení zálohy však není nárokové, jak upozorňuje zákoník práce. Pokud zaměstnavatel nemá zájem nebo podmínky k tomu, aby zálohy vyplácel, zaměstnanci nemají možnost ho k tomu donutit. Poskytování záloh je čistě na rozhodnutí zaměstnavatele a lze je vnímat jako benefit.
Jak funguje výplata záloh a kdo za ně platí?
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vyplatit mzdu jednou měsíčně. Pokud poskytuje zálohy, může to znamenat další administrativní náklady, které mohou být přeneseny na zaměstnance. „Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poslat vám na své náklady mzdu nebo plat pouze jednou v měsíci. Výdaje za posílání záloh tak klidně můžete nést vy,“ uvádí Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Pravidla pro vyplácení záloh jsou v rukou zaměstnavatele. Některé firmy poskytují zálohy na pravidelné bázi – týdně či měsíčně – zatímco jiné to dělají pouze jednou, pokud je potřeba. „Obvykle se poskytuje během měsíce jedna záloha, ale existují i firmy, které je poskytují každý týden,“ dodává Jáčová. Krátkodobé brigády a nekvalifikované pozice jsou typickými příklady, kde se zálohy vyplácejí častěji, protože zaměstnanci zde často postrádají dostatečné finanční rezervy.
Výplata doplatku a rizika s ní spojená
Zbytek mzdy, takzvaný doplatek, je zaměstnancům vyplacen v termínu uvedeném ve smlouvě. Celková částka zálohy a doplatku se rovná čisté mzdě po odečtení povinných odvodů. Přestože zálohy mohou být krátkodobým finančním řešením, nesou s sebou určité, především pro zaměstnance s nestabilními příjmy nebo problémy s finanční disciplínou.
„Časté čerpání záloh vás může dovést ke ztrátě přehledu nad osobními financemi,“ upozorňuje Tomáš Pavlíček. „Kvůli možnosti mít peníze k dispozici dříve můžete být náchylnější k nepromyšleným a zbrklým nákupům a snadněji se zadlužit.“ Pokud často čerpáte zálohu, může to být signálem, že vám mzda nestačí pokrýt všechny měsíční výdaje.
Moderní technologie a aplikace pro vyplácení záloh
S příchodem moderních technologií začínají některé firmy zavádět i aplikace pro jednodušší proces vyplácení záloh. Tyto aplikace umožňují zaměstnancům čerpat zálohy na základě již odpracovaných hodin, ale jen do určité výše jejich celkové mzdy. Například si mohou zvolit, zda chtějí zálohu čerpat týdenně nebo v jiných intervalech.
Zálohy a exekuce: na co si dát pozor?
V případech, kdy má zaměstnanec exekuci nebo je v insolvenci, platí specifická pravidla pro výplatu záloh. „Pokud má zaměstnavatel povinnost provádět srážky ze mzdy kvůli exekuci, může tyto srážky provést i ze zálohy,“ vysvětluje Jana Jáčová. Zároveň musí zůstat dostatek finančních prostředků na pokrytí dalších povinných odvodů. Pokud je zaměstnanec v insolvenci, zaměstnavatel si musí obstarat souhlas insolvenčního správce před vyplácením záloh.
Kdy jsou zálohy výhodné?
Zálohy na mzdu mohou být užitečným nástrojem pro překlenutí finančních obtíží, ale je třeba s nimi zacházet opatrně. Pro zaměstnance, kteří mají tendenci utrácet dříve, než peníze dorazí na účet, představují zálohy jisté riziko.
