Co je stagflace a jak se jí bránit?

Co je stagflace?

Kdysi se věřilo, že stagflace není možná. Ekonomické teorie, které ovládaly akademické a politické kruhy po většinu 20. století, ji ze svých modelů vyloučily. Zejména ekonomická teorie Phillipsovy křivky , která se vyvíjela v souvislosti s keynesiánskou ekonomikou, vykreslovala makroekonomickou politiku jako kompromis mezi nezaměstnaností a inflací.

Nástup stagflace ve vyspělém světě později ve 20. století ukázal, že tomu tak nebylo. Stagflace je skvělým příkladem toho, jak může reálná zkušenost narazit na široce přijímané ekonomické teorie a politické předpisy.

Co způsobuje stagflaci?

Většina ekonomů a tvůrců politik se v otázce stagflace de facto shodla na tom, že v éře moderních měnových a finančních systémů v podstatě předefinovali, co míní termínem inflace. Trvale rostoucí cenová hladina a klesající kupní síla – tj. inflace – jsou jen normálními podmínkami dobrých a špatných ekonomických časů. Ekonomové a tvůrci politik obecně předpokládají, že ceny porostou, a do značné míry se zaměřují spíše na zrychlení a zpomalení inflace než na inflaci samotnou.

Obecně nastává stagflace, když dojde k nabídkovému šoku. Jedná se o neočekávanou událost, jako je přerušení dodávek oleje nebo nedostatek nezbytných dílů. K takovému šoku došlo během pandemie COVID-19 s narušením toku polovodičů, které zpomalilo výrobu všeho možného od notebooků po auta a spotřebiče. Takový šok může ovlivnit všechny faktory, které tvoří stagflaci: inflaci, zaměstnanost a ekonomický růst.

Opakem inflace je deflace, kdy naopak úroky a ceny klesají, a ekonomika sílí. Deflaci jsme si mohli užít v předchozích letech, kdy bylo možné získat hypoteční úvěr za 1,59%, a inflace samotná téměř neexistovala. Ale jak je v ekonomice zvykem, dobrá léta se střídají s těmi horšími.

Stagnace ekonomiky v ČR

Stagflace je kombinací tří negativ: pomalejší ekonomický růst, vyšší nezaměstnanost a vyšší ceny.
To je kombinace, která by v logice ekonomie neměla nastat. Ceny by se neměly zvyšovat, když mají lidé méně peněz na utrácení. Nicméně současná ekonomická situace je poměrně neobvyklá. Výše zmíněná pandemie, v kombinaci si válkou na Ukrajině a krachem energetických společností řádně v ČR zamíchala kartami. Ekonomická pravidla, na která jsme byli zvyklí předchozích třicet let, aktuálně neplatí a již několik let žijeme v době, kdy je důležitá extrémní přizpůsobivost aktuální situaci.

Jak se připravit na stagflaci?

Neexistuje žádný definitivní lék na stagflaci. Ekonomové se shodují v tom, že produktivita musí být zvýšena do té míry, že to povede k vyššímu růstu bez další inflace. To by pak umožnilo zpřísnění měnové politiky omezit inflační složku stagflace. To se snadněji řekne, než udělá, takže klíčem k zabránění stagflaci je, aby tvůrci hospodářské politiky byli extrémně proaktivní a vyhýbali se jí.

Pro běžného spotřebitele se pak jedná o velmi komplikované období, protože díky inflaci rostou ceny, nicméně nedochází ke zvyšování mezd a je i méně pracovních možností. Základem pro tato období je mít vytvořené dostatečnérezervy, které pomohou stagflaci překonat. Nicméně s ohledem na finanční zdraví spotřebitelů v ČR, jsou nyní miliony občanů díky Covidové a válečným ekonomickým následkům právě bez tohoto finančního polštáře.

Co s penězi během inflace?

Pokud inflace dosahuje aktuálně více než patnácti procent, peníze, které jsou uloženy s nižším úrokem, logicky ztrácí na hodnotě. Jednou z možností je převedení finančních prostředků do měny, která tolik inflaci nepodléhá. Takovou v dnešním světě ale není snadné najít. Další variantou je investice do acyklických aktiv, které odolávají krizím. Příkladem může být nákup fyzického zlata, které dlouhodobě drží svou kupní sílu po tisíce let.

Zajímavou možností je také investice do firem, kterým se v krizích daří. Zajímavou možností je také nákup nemovitostí či pozemků, jejichž hodnota může být díky ekonomické situaci nižší, než obvykle. Nicméně i konzervativní investice, s úrokem nižším než inflace, je stále lepším řešením, než nechat ležet peníze jen tak na běžném účtu.