Likvidita investic

Na druhé straně jsou investice s nízkou likviditou, u kterých může být obtížné najít kupce, nebo vyžadují delší časový horizont pro prodej (Např. nemovitosti nebo některé druhy alternativních investic, jako jsou umělecká díla nebo investice do soukromých podniků). Jejich prodej může vyžadovat více času, práce a také se může vyskytnout vyšší stupeň nejistoty ohledně konečné ceny, za kterou lze investici prodat.

Investiční horizont

Hlavním měřítkem likvidity je čas. Ten vyjadřuje, jak dlouho trvá proces přeměny investice v hotovost. Některé investiční nástroje mohou být sice likvidní, ale investor se dobrovolně rozhodne finance ponechat bez zásahu po delší dobu. Dlouhodobé investice s sebou totiž mohou nést nižší riziko než investice krátkodobé. Před samotnou investicí se proto nejdříve sestavuje investiční plán, který odráží také investiční horizont, tedy plánovaný čas, po který investor hodlá nechat své peníze zhodnocovat.

Dlouhodobé investice

Dlouhodobé investice jsou investice, které jsou drženy po dlouhou dobu, obvykle několik let nebo i desítek let. Tím se odlišují od krátkodobých investic, které jsou drženy jen po krátkou dobu, obvykle měsíce nebo roky. Příkladem dlouhodobých investic jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti nebo investice do důchodových fondů. Jeden z hlavních rysů dlouhodobých investic je, že mají tendenci nabízet vyšší výnosy než krátkodobé investice. To je způsobeno tím, že investoři mají více času, aby jejich investice rostly a generovaly zisky. Dlouhodobé investice také často vykazují vyšší míru rizika, ale riziko se může snížit s postupem času. Například akciový index 100 největších firem na Newyorské burze dlouhodobě roste, ale krátkodobě také klesá. Pokud je investor ochotný své prostředky zhodnocovat dlouhodobě aniž by je chtěl proměnit na peníze, má velmi dobrou šanci získat zajímavé zhodnocení. Pokud by ale chtěl své peníze dříve a trh by právě procházel recesí, mohl by tratit. 

Krátkodobé investování 

Tyto investiční nástroje držené po relativně krátkou dobu, obvykle od několika dnů do několika let. Často se jedná o likvidní nástroje, které umožňují rychlou přeměnu na hotovost. Může ale také jít o investiční nástroje, které investované finance drží bez možnosti jejich zpeněžení, ale jen po omezenou dobu. 

Krátkodobé likvidní investice

Například již zmíněné akcie je možné prodat prakticky okamžitě. Podobně je to i s dalšími aktivy, která se obchodují na světových burzách. Mezi ty patří také komodity, jako ropa, drahé kovy nebo třeba zemědělské produkty. Nevýhoda těchto investic je ale opět jejich vysoká volatilita. U krátkodobých investic na kapitálovém trhu hrozí velké riziko a obchodování tímto způsobem je často spíše spekulace. Každopádně s sebou nese velké nároky na investora a jeho chápání mechanismů trhu a jeho ochoty přijmout vysoké riziko za šanci na zhodnocení.

Méně likvidní krátkodobé investice

Naopak bezpečnější krátkodobé investování může být například prostřednictvím podílového fondu zaměřeného na konzervativní aktiva, jako jsou státní dluhopisy. Velmi bezpečné a zároveň relativně výnosné jsou státní pokladniční poukázky. Jedná se o cenné papíry garantované státem, které jsou obzvlášť výhodné v období vysoké inflace a základní úrokové míry.

Investiční trojúhelník

Likvidita investice tedy souvisí s její výnosností i rizikovostí. Tomuto vztahu se říká investiční trojúhelník. Ideální by bylo, aby investice měla všechny jeho vrcholy optimální. V praxi je ale potřeba něco obětovat. Rychle dostupné a bezpečné investice jako jsou konzervativní podílové fondy nebo obyčejné spořicí účty mají nižší výnosy.  Vysoká možnost výnosu s vysokou likviditou je za cenu vysokého rizika, například při obchodování na burze. Vyšší výnos a nízké riziko pak vyžaduje dlouhodobé investování, při kterém investor zase obětuje likviditu. 

Zkušení investoři tak skládají své portfolio z jednotlivých nástrojů tak, aby se výhody a nevýhody jednotlivých investic vzájemně vykrývaly a plnily jejich plány.