Dusí byrokracie českou ekonomiku?

Do nového dílu podcastu Offline Štěpána Křečka přijal pozvání viceprezident Hospodářské komory, ekonom Tomáš Prouza. Dokázala Česká republika využít svůj potenciál v EU? Máme jasně stanovené národní cíle a jak moc byrokracie dusí českou ekonomiku? O tom všem se diskutovalo v dnešní epizodě. Celý díl podcastu Offline Štěpána Křečka najdete na všech podcastových aplikacích a také na Youtube. Nové díly vycházejí každý druhý čtvrtek v 18 hodin.

Prouza v podcastu Offline Štěpána Křečka zavzpomínal na první měsíce členství České republiky v Evropské unii. V té době totiž působil jako náměstek ministra financí Bohuslava Sobotky. "Tehdejší ministr financí chápal tu přidanou hodnotu toho, že jezdíme na služební cesty, potkáváme se s cizinci. Měsíc po vstupu do EU jsme byli velmi silní, alespoň co se týče finanční regulace," a druhým dechem dodává, že Evropská unie ho naprosto pohltila. "Nás brali vážně téměř od první chvíle, jsem trošku úchylný, ale mě baví ta evropská agenda. Ve chvíli když jsme tam dokázali jezdit, dokázali jsme mít ty argumenty, tak jsme se stali během půl roku mluvčím těch nových deseti členských států."

Vždycky jsme se měli dobře

Řeč přišla také na srovnání Česka se svými sousedy, především s Polskem a Slovenskem. Česká republika se totiž podle Prouzy za dvacet let svého působení v Evropské unii na rozdíl od svých sousedů nikam neposunula. "Od roku 2004 tady nebyl žádný národní cíl. Tady se můžeme podívat na Slovensko, které v roce 2003 začalo říkat, že za rok vstoupí do EU, ale co bude ta další věc, která potáhne tu zemi dopředu? Tak si řekli, že to bude eurozóna, logicky. A my už 20 let nemáme žádný velký cíl, to je naše slabina," další slabinu pak viceprezident Hospodářské komory vidí v tom, že Česko nemělo ekonomickou motivaci. "My jsme se vždycky měli dobře, žádná těžká krize, byli jsme společně se Slovinskem nejbohatší v tom regionu. Nikdy tu nebyla vysoká nezaměstnanost. Zažili jsme si tady nedávno vysokou inflaci sice, ale okolní země 20% inflaci mívaly opakovaně a dlouhodobě."

Jsme daleko větší Rakousko-Uhersko než jsou Rakušané

Jedním z největších problémů, proč Česko nedokázalo plně využít evropské dotace, je podle Tomáše Prouzy byrokracie a s tím spojená délka stavebního řízení. "Dostanete se do situace kdy máte sedmileté fondové období, protáhnete D3 nebo zafinancujete severní pražský okruh a vy za sedm let ani nepovolíte tu stavbu. Na začátku si tedy řeknete, že chcete peníze na infrastrukturu a po pěti letech zjistíte, že nemáte stavební povolení, tak abyste ty peníze zbytečně nevyhodil, tak postavíte rozhledny v údolí nebo cyklostezky. Dneska větší problém než úředníci, jsou soudy. Když se soudíte, tak do rozsudku se to táhne tři až sedm let, tehdy jsme chtěli zavést lhůty a v ten moment se nám soudci vysmáli a říkali, že si vždycky najdou způsob, jak to přerušit, jak to odložit," a nebál se přitom Česko přirovnat k Rakousko-Uhersku. "My jsme daleko větší Rakousko-Uhersko, než jsou Rakušané. Velká část byrokracie je domácí. Základ je evropský, ale my si to strašně komplikujeme. Vždycky, když se chce škrtat v byrokracii, tak se ozve ten, kterého se to týká s tím, ať se škrtá jinde. To nás potom hrozně brzdí, všechny služby jsou dražší, odkládáte věci, nemodernizujete, nestavíte."

Diskutovaným tématem byla také Česká národní banka a základní úrokové sazby. Ty v posledních měsících klesají a dá se předpokládat, že se tak bude dít i ve zbytku tohoto roku. Prouza ale nebyl spokojený s tím, jak Česká národní banka postupovala na začátku celé inflační epizody. "V poslední době se velmi snížila důvěryhodnost ČNB. ČNB byla nejdůvěryhodnější institucí, která tady byla. Vždy to stavěli na velkém profesionalismu, ale ten výkon poslední dva roky tu důvěru velmi rozbil. Špatná komunikace, nevysvětlované rozhodování, hrozně věcí tam chybělo," a dodává. "Ten konec byl v pohodě, ten začátek ohledně úrokových sazeb, kdy měla být větší debata o tom, jestli chceme rozjíždějící inflaci řešit růstem sazeb nebo kurzovou intervencí, tam moc debata nebyla."

Celý díl podcastu Offline Štěpána Křečka najdete na všech podcastových aplikacích a také na Youtube. Nové díly vycházejí každý druhý čtvrtek v 18 hodin.