ECB drží kurz, výkon ekonomik pod odhady

To by znamenalo zrychlení růstu v meziročním srovnání z 1,4 % na 1,6 %. Mediánový odhad trhu je stejný. Za celý minulý rok by v takovém případě naše ekonomika vzrostla přesně o 1 %, pokud nedojde ze strany statistiků ke zpětným revizím. Tento údaj je jedním z posledních před zasedáním ČNB v příštím týdnu (6.2.), a může tak více napovědět, jak se bude vyvíjet měnová politika. Predikce ČNB z loňského listopadu předpokládá mezičtvrtletní růst o 0,7 %. Pokud by česká ekonomika vzrostla v souladu s naším či tržním odhadem, nebo dokonce byla pod ním, byl by to vedle předpokládaného poklesu lednové inflace (náš odhad 2,6 %) argument pro obnovení snižování sazeb. Právě k tomuto scénáři se nyní mírně přikláníme.

V odpoledních hodinách bude publikován úvodní odhad lednové inflace v Německu, která by v meziročním srovnání ale neměla doznat změn oproti prosinci (CPI 2,6 %, HICP 2,8 %). Rovněž nezaměstnanost zůstane velmi pravděpodobně na začátku nového roku na stejné úrovni, na které zakončila rok minulý (6,1 %).

Zajímavé údaje dorazí také ze Spojených států amerických. Dozvíme se, jak se vyvíjí cenový index PCE, kterému Fed dává při svém rozhodování přednost před běžněji používaným CPI. V meziročním vyjádření se očekává nárůst z 2,4 % na 2,5 % a jádrová složka by měla stagnovat na 2,8 %. Navíc v obou případech by měla vzrůst meziměsíční dynamika (o 0,2 p.b., resp. o 0,1 p.b.). Paletu dat doplní osobní příjmy a výdaje, které by v obou případech měly zrychlit své tempo růstu (z 0,3 % na 0,4 %, resp. z 0,4 % na 0,5 %).

Pohled zpět:

Po Fedu se i bankovní rada ECB zachovala v souladu s očekáváními, když snížila úrokové sazby o 25bb. Od loňského června byly sazby sníženy v souhrnu o 125bb, a depozitní sazba tak aktuálně činí 2,75 %. Očekáváme, že ECB bude i na dalších zasedáních pokračovat s uvolňováním měnové politiky. Dezinflační proces v eurozóně je na dobré cestě, inflační momentum v dosud problémové oblasti služeb, se zdá, také zpomaluje. Naopak slabá výkonnost evropské ekonomiky pokračuje a vzhledem k tomu, že měnová politika je stále restriktivní, předpokládáme, že do konce června budou na každém zasedání sníženy sazby o 25bb až na 2 % v případě depozitní sazby.

Včerejší úvodní odhady růstu v posledním čtvrtletí minulého roku potvrdily ne/výkonnost Evropy. Její největší díl, Německo, mezičtvrtletně pokleslo výrazněji (-0,2 %), než bylo trhem očekáváno (-0,1 %). Rovněž druhá největší evropská ekonomika zklamala, Francie, když poklesla o 0,1 % ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2024, přičemž se predikovala její stagnace. To se podepsalo i na ekonomice celé eurozóny, která mezikvartálně stagnovala, ačkoli jsme podobně jako trh odhadovali mírný růst (+0,1 %). Tentokrát ale mírně překvapila v negativním slova smyslu i americká ekonomika, jejíž anualizovaný růst poklesl z 3,1 % na 2,3 %, ačkoli trh předpokládal snížení jen na 2,6 %. Nicméně tempo útrat domácností zesílilo z 3,7 % až na 4,2 %, přestože se předpokládalo jejich zpomalení na 3,2 %. Ekonomice pomáhaly také veřejné výdaje, ale v mnohem nižší intenzitě než ve třetím čtvrtletí. Vliv zahraniční poptávky byl takřka neutrální a investice mírně poklesly. Negativní vliv měla zejména změna stavu zásob, když docházelo k silnému vyprazdňování skladů.

Ministerstvo financí včera představilo svou nejnovější makroekonomickou prognózu. Podle očekávání byl snížen výhled na růst ekonomiky v letošním roce z 2,5 % na 2,3 %. Motorem růstu i podle MF budou domácnosti, jejichž výdaje by se měly zvýšit o 3,4 %. Nezaměstnanost zůstane na nízké úrovni (2,5 % dle metodiky ČSÚ) a tempo nominálních mezd zůstane téměř na stejné úrovni jako v minulém roce (nad 6 %). Inflace by měla poklesnout z průměrných 2,4 % na 2,3 % dle této predikce.

Ve čtvrtek se na akciových trzích zelenalo. Americký index S&P 500 si připsal více než 0,5 %, německý DAX příliš nezaostával se ziskem 0,4 % a pražský PX porostl o necelých 0,2 %. Koruna zůstala nad hranici 25,10 EUR/CZK.