Benzín je nejlevnější za takřka čtyři roky

Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta.

Benzín je nejlevnější za takřka čtyři roky
Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda

Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.

V příštích sedmi dnech přitom pohonné hmoty dále zlevní, a to o zhruba čtyřicet haléřů na litr. Důvodem je markantní pokles cen ropy na světových trzích, k němuž došlo od začátku dubna, od takzvaného Dne osvobození. Americký prezident v jeho rámci představil rozsáhlou sadu cel, která hrozí zásadně ochromit mezinárodní obchod a tím pádem růst světové ekonomiky, tedy i poptávku po ropě.  

Reklama

Od Dne osvobození, tedy od 2. dubna, ropa Brent do dneška zlevnila o více než jedenáct procent. Koruna vůči dolaru ve stejném období zpevnila o výrazná takřka čtyři procenta. Korunová cena barelu Brentu tak klesla dokonce o zhruba patnáct procent. České čerpací stanice přitom do svých cen zatím promítly jen část tohoto zlevnění.

U některých čerpacích stanic v ČR bylo možné už v uplynulých dnech tankovat naftu za méně než třicet korun za litr. Kdo tleská naftě pod 30 Kč/l, tleská Trumpovi. Tedy především chaosu a nejistotě, které na světových trzích vyvolává jeho zavádění/rušení/znovuzavádění rozličných cel. Tato nejistota celosvětově podvazuje ochotu investovat a zhoršuje vyhlídky globálního obchodu. Oboje snižuje globálně vyhlíženou poptávku po ropě. Tedy v důsledku i ceny pohonných hmot v Česku. Trump tedy ochromuje globální ekonomiku a poptávku po ropě podobně jako před pěti lety covidová pandemie, během jejíž první vlny na jaře 2020 se ceny paliv v ČR propadly dokonce k úrovni 25 Kč/l. Trumpův současný chaos navíc oslabuje dolar. Posilování koruny vůči dolaru přispívá k poklesu cen u českých čerpacích stanic.

Reklama

Hlavní roli ovšem hraje zmíněný propad cen ropy. Částečně je jeho důvodem vedle Trumpova chaosu navýšení její těžby v podání Saúdské Arábie. Ale za ním stojí opět Trump. A to buď přímo, nebo nepřímo.

Přímo prostřednictvím možného tlaku Washingtonu na Rijád, aby zvýšil těžbu v zájmu snížení ceny paliv i v USA a tamní inflace. Toto snížení by totiž Trumpovi umožňovalo tlumit inflační dopad jeho cel na amerického spotřebitele.

Trump však může být za rozhodnutím Rijádu navýšit těžbu nikoli přímo, ale nepřímo. Saúdská Arábie se totiž obává konkurence amerických břidličných těžařů, které Trump hodlá podporovat mnohem silněji než předchozí Bidenova administrativa. Břidliční těžaři v USA však ropu těží při znatelně vyšších nákladech než Rijád. Saúdská Arábie se tak může nyní snažit ještě dále umocnit jejich strasti, které už tak jako tak způsobují klesající ceny ropy – klesající v důsledku zmíněné Trumpem vyvolané nejistoty a chaosu. Tím, že Rijád tempo poklesu cen ropy navýšením její těžby ještě zrychluje, na první pohled jedná proti svému vlastnímu zájmu. Jenže Saúdská Arábie může sázet na to – jako už několikrát v minulosti –, že velmi nízké ceny ropy ochromí mnohem spíše americké producenty, těžící výrazně nákladněji, než ji samotnou. Pokud by sázka vyšla, Rijád by účinně čelil Trumpovu předvolebnímu slibu, vtěleném do sloganu „Drill, baby, dril“. Jestliže ropa bude extrémně levná, žádná Trumpem slibovaná a roztleskávaná těžba v USA se nerozjede, naopak, mnozí z nynějších tamních těžařů „zavřou krám“. A Rijád si svůj tržní podíl na světovém trhu nejen udrží, ba jej dokonce navýší.

Každopádně vidět v podstatě současné láce pohonných hmot v ČR někoho jiného než Trumpa a tak či onak jeho celní válčení vyžaduje velkou dávku imaginace. Takže ano, kdo tleská levným pohonným hmotám v Česku, tleská Trumpovi a jeho celnímu válčení. Úsměvné je, že často titíž lidé, kteří na Trumpovi nenechají nit suchou, jej v absolutním nepochopení, jak se věci skutečně mají, zároveň oslavují, když oslavují a vyzdvihují nízké cenovky u českých čerpacích stanic.

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. V letech 2020-2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, která se zaměřovala zejména na boj s ekonomickými důsledky šíření onemocnění COVID-19. Je činný také jako socioekonomický analytik při Organizaci spojených národů (OSN). Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Sleduje vývoj (geo)politické a ekonomické situace ve světě a v České republice.

Další články autora
Reklama

Vědomosti dne

Jak obchodovat s akciemi

Svět velkých financí a tradingu na burzách je nyní otevřenější, než kdy dřív. Investiční strategie, které byly dříve výsadou malé skupiny finančníků, jsou dnes přístupné každému, kdo si zřídí účet u brokera, kterých je celá řada. Než se ale investor vrhne do světa obchodování akcií, měl by znát základní termíny a principy.

Proč cena zlata stále roste?

Zlato je cenný kov, který provází lidstvo po tisíciletí. Vždy bylo symbolem bohatství a napříč věky vždy dokázalo udržet svou hodnotu. A právě v tom spočívá jeho přitažlivost pro investory. Je to aktivum, které dlouhodobě obstálo přes všechny krize a ekonomické turbulence. Proč je zlato dobrá investice a proč jeho cena dlouhodobě roste?

Jak začít investovat

Investování je jedním ze způsobů, jak se účinně bránit proti inflaci a ochránit své peníze. Základem však je, poznat nejprve své možnosti, preference a stanovit si realistická očekávání. Váš investiční plán by měl počítat se třemi základy investování - výnosem, rizikem a likviditou.

Reklama
Reklama