ECB snížila základní úroky o čtvrt bodu
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Sazbu pro hlavní refinanční operace zredukovala také o čtvrt bodu, a to na 2,9 procenta. ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Depozitní sazbu loni zredukovala čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Finanční trhy podle serveru CNBC předpokládají, že letos ECB sníží úroky také čtyřikrát a že na konci roku bude depozitní sazba činit 2,00 procenta.
Banka si ponechala otevřené dveře dalšímu uvolnění měnové politiky, protože obavy ze slabého růstu ekonomiky převažují nad obavami z přetrvávající inflace. Podle ECB je zpomalování inflace na dobré cestě, centrální banka vítá pomalejší růst mezd, který by měl pomoci dál zpomalit inflaci v části ekonomiky zaměřené na domácí trh.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že inflace v eurozóně by se v letošním roce měla vrátit k dvouprocentnímu cíli banky. Zdůraznila, že ECB bude při dalším rozhodování o nastavení měnové politiky zohledňovat nejnovější ekonomické údaje a že budoucí vývoj úrokových sazeb není předem stanoven.
Inflace v eurozóně se loni v září poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB, klesla na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. V následujících měsících však inflace opět rostla a v prosinci dosáhla 2,4 procenta.
Evropský statistický úřad Eurostat dnes ve svém rychlém odhadu uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zůstal beze změny. Ve třetím čtvrtletí vykázala ekonomika eurozóny růst o 0,4 procenta. Výsledky zaostaly za očekáváním ekonomů, kteří podle agentury Reuters čekali růst o 0,1 procenta.
Lagardeová předpověděla, že hospodářská aktivita v eurozóně sice zůstane v nejbližší době slabá, ale že ji později podpoří dostupnější úvěry a vyšší reálné mzdy. "Ekonomika stále čelí překážkám, rostoucí reálné příjmy a postupně odeznívající vlivy restriktivní měnové politiky by ale měly časem podpořit oživení poptávky," prohlásila.
Šéfka ECB rovněž varovala, že negativní dopad na hospodářský růst eurozóny by mohly mít konflikty ve světovém obchodě. Obavy z obchodních sporů v poslední době zesílily v důsledku hrozeb nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavádění rozsáhlých dovozních cel.
V červenci 2022 zahájila ECB zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny.
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Sazba na hlavní refinanční operace (MRO) je pak ta, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za vypůjčení peněz od ECB. Ačkoliv depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je nyní určující.
Zatímco ECB s uvolňováním měnové politiky pokračuje, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků vyčkává. Ve středu Fed ponechal svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, a přerušil tak snižování úrokových sazeb, které zahájil v září loňského roku.
"Jsme svědky historického rozcházení měnové politiky USA a eurozóny. Zatímco v minulosti byly kroky Fedu a ECB v podstatě stejné, v současnosti se v Evropě uvolňují úrokové sazby výrazně rychleji. Rozdíl vytváří silnější ekonomika ve Spojených státech a inflační tlaky, které vyvolávají Trumpovy ekonomické reformy," sdělil ČTK analytik Portu Marek Malina.
