Sazby v Maďarsku se nemění, stejný krok očekáváme dnes od Fedu

Sentiment mezi spotřebiteli na největším trhu eurozóny tak zůstává slabý, od svého historického dna v roce 2022 však opatrným tempem dochází k jeho zlepšování. V rámci celé eurozóny dnes ještě bude publikován vývoj peněžní zásoby (M3), který však bývá méně zásadní pro tržní aktivitu. Mediánový odhad počítá s růstem zásoby v prosinci o 3,8 % meziročně, tedy stejným tempem jako v listopadu.

Hlavní událostí bude tisková konference předsedy Fedu Jerome Powella ve 20 hodin SEČ, kde bude oznámeno měnově-politické rozhodnutí Federálního výboru pro otevřený trh. V souladu s mediánovým odhadem analytiků i naše prognóza předpokládá, že k úpravě úrokových sazeb tentokrát nedojde. Jelikož půjde o první zasedání centrální banky od druhého uvedení Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, kdy se Trump netajil svými požadavky ohledně snížení výpůjčních nákladů, trhy budou také sledovat, zda zůstává zachována nezávislost Fedu. Varianta pauzy v cyklu snižování sazeb se však zdá být trhem takřka dokonale zaceněna, protože podmíněná pravděpodobnost tohoto kroku, vypočtená na základě cen futures na federální fondy, dokonce přesahuje 99 %. Výraznější volatilitu tudíž neočekáváme, spíše je pravděpodobné, že se investoři v rámci tohoto týdne budou více soustředit až na odhady růstu HDP, které budou zveřejněny během zítřka.

Pohled zpět:

Včerejší zasedání Maďarské národní banky (MNB) přineslo další prodloužení pauzy v rámci cyklu snižování úrokových sazeb, což bylo široce očekáváno. Zajímavá však byla reflexe prosincové inflace, která zrychlila nad očekávání na 4,6 %, když výrazněji zdražovaly zejména potraviny a pohonné hmoty. MNB toto vyhodnotila jako zvýšená inflační očekávání a signalizovala výhledově ještě více jestřábí, tedy přísnější postup. To lze vnímat i jako snahu o podporu oslabeného forintu, který aktuálně tvoří jeden z hlavních proinflačních faktorů. Zintenzivnění inflačních rizik je reflektováno i v naší prognóze, ve které jsme zvýšili výhled průměrné inflace v letošním roce z 3,7 na 4 %. Navíc očekáváme, že růst cen v Maďarsku zůstane nad 4 % minimálně do konce 1. kvartálu, což neumožní znovu zahájit snižování sazeb dříve než v červnu, kdy by se na cílových hodnotách měla pohybovat alespoň jádrová inflace. Celkově očekáváme za letošní rok pokles sazeb v Maďarsku o 75 bb, hlavní sazba by tak na konci roku činila 5,75 %.

Ze Spojených států včera dorazily data ohledně důvěry spotřebitelů dle Conference Board. Ačkoli se očekávalo mírné zvýšení, naopak došlo k výraznějšímu poklesu ze 109,5 na 104,1 bodů, který však byl částečně dán zpětnou revizí prosincového výsledku směrem výše ze 104,7 bodů. Za horším než očekávaným výsledkem také stálo zhoršení hodnocení situace na trhu práce, ke kterému došlo poprvé od září loňského roku. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby dopadly také hůře, když 2% pokles z listopadu (po revizi z -1,2 %) v prosinci ještě zrychlil na -2,2 % m/m, ačkoli trh očekával mírné zlepšení (0,6 %).

K zajímavým událostem také patřilo interview Finacial Times s guvernérem ČNB Alešem Michlem, který prozradil, že na čtvrtečním (běžném) zasedání Bankovní rady hodlá navrhnout nákup Bitcoinu do zahraničních rezerv ve snaze o diverzifikaci portfolia. ČNB by se tak stala první západní centrální bankou s rezervami v Bitcoinu. Podle Michla by tato kryptoměna mohla tvořit až 5 % aktuální hodnoty rezerv, přičemž guvernér očekává, že by se k tomuto kroku mohli připojit i další centrální bankéři. Tento názor však nesdílí např. ECB, dle níž je stále reálná (spravedlivá) hodnota Bitcoinu nulová.

Na akciových trzích po ztrátách technologických firem z předchozího dne docházelo k částečnému zotavení, index S&P 500 porostl dokonce o 0,92 %. Německý DAX přidal 0,70 %, pražský PX naopak poklesl o 0,23 %. Koruna mírně oslabila a pohybuje se těsně nad úrovní 25,10 EUR/CZK.