Evropská centrální banka výraznou měnověpolitickou restrikcí pokračuje v utahovaní své politiky
ECB zvýšila úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby pro mezní zápůjční facilitu...
Klíčové údaje z měnověpolitického zasedání ECB
- ECB zvýšila úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby pro mezní zápůjční facilitu a vkladovou facilitu o 75 bazických bodů na 1,25 %, 1,50 % a 0,75 %.
- Rada guvernérů očekává další zvýšení úrokových sazeb, aby utlumila poptávku a ochránila ekonomiku před rizikem trvalého posunu inflačních očekávání směrem nahoru.
- Inflace zůstává příliš vysoká a pravděpodobně zůstane nad cílem po delší dobu, v průměru 8,1 % v roce 2022, 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024.
- Nejnovější projekce hospodářského růstu byly revidovány výrazně dolů pro zbytek aktuálního roku a po celý rok 2023. Nyní se očekává, že ekonomika eurozóny v roce 2022 poroste o 3,1 %, v roce 2023 o 0,9 % a v roce 2024 o 1,9 %.
KOMENTÁŘ
Po zvýšení sazeb o 50 bazických bodů v červenci ECB započala zpřísňování měnové politiky razantním zvýšením IR o 50 bb.. Dnešní rozhodnutí přichází proto, že inflace je příliš vysoká a mohla by se dále zakotvit v očekáváních domácností a firem. Na rozdíl od Severní Ameriky nevykazuje evropská inflace žádné známky stagnace. Region nese plnou tíhu války na Ukrajině, zejména díky bezprecedentnímu nárůstu cen energií. Referenční cena zemního plynu v kontinentální Evropě je více než 20krát vyšší než jeho americký ekvivalent.
Tento šok se nyní rozšiřuje na další ceny a způsobuje prudký nárůst jádrové inflace. Nárůst inflační prognózy pro rok 2023 – z 3,5 % na 5,5 % – je obzvláště akutní. Naopak vyšší úrokové sazby budou dále brzdit ekonomický růst, který již nyní trpí energetickým šokem. Nejnovější projekce ECB jsou pesimističtější a kompatibilní s poklesem reálného HDP v nadcházejících čtvrtletích. "Na základě aktuálního hodnocení Rada guvernérů očekává, že během několika příštích zasedání ECB dále zvýší úrokové sazby, aby utlumila poptávku a ochránila se před rizikem trvalého posunu inflačních očekávání směrem nahoru," "Cenové tlaky nadále posilují a rozšiřují se napříč ekonomikou a inflace může v blízké budoucnosti dále růst."
Tento krok je na horní línii očekávání před zasedáním Rady guvernérů. Mnoho analytiků – včetně hlavního ekonoma banky Philipa Lanea, varovalo, že ekonomika eurozóny čelí stále pravděpodobnější recesi kvůli válce na Ukrajině a v menší míře i vedlejším účinkům stimulů z éry pandemie. Nicméně všechny tři sazby stále zůstávají hluboko pod současnou mírou inflace, která v srpnu dosáhla nového rekordu éry eura ve výši 9,1 %.
Prezidentka Christine Lagarde na své pravidelné tiskové konferenci po zasedání uvedla, že očekává, že ECB v budoucnu zvýší sazby na „více než dvou, ale méně než pěti“ dalších zasedáních, ale velikost těchto pohybů sazeb ponechala otevřenou. Zdůraznila, že kroky po 75 bazických bodech nejsou "normou", ale řekla, že neví, na jaké úrovni bude banka schopna přestat zpřísňovat.
Euro, které se před těmito komentáři bylo vůči dolaru z velké části flat, po nich kleslo zhruba o půl centu. Výnosy vládních dluhopisů eurozóny, které jsou často lepším ukazatelem toho, jak jsou kroky ECB přijímány, vzrostly, když trhy upravily svou střednědobou prognózu. Referenční 10leté výnosy však rostly do značné míry paralelně, čímž se vyhnuly rozšiřování spreadu, který signalizuje zvýšený stres na finančních trzích eurozóny.
Dnešní zasedání a rozhodnutí rady Guvernérů signalizuje, že se ECB snaží obnovit své pověření pro boj s inflací poté, co se příliš dlouho držela narativu "dočasné inflace. ECB stále potřebuje několik dalších zvýšení, aby vrátila svůj měnověpolitický postoj zpět do neutrálního pásma.
DOPADY
Tisková zpráva ECB jasně naznačuje, že v následujících měsících očekává další zvyšování úrokových sazeb. Zůstává však nejisté, jak rychle bude jednat s ohledem na budoucí ekonomické výzvy. Stále očekáváme minimálně další dva nárůsty o 50 bazických bodů do konce roku.
Evropská centrální banka zvýšila své tři oficiální úrokové sazby - každou o 75 bazických bodů, což je vůbec největší pohyb v úrokových sazbách, a varovala před dalším zvyšováním, protože se snaží dostat rekordně vysokou inflaci zpět pod kontrolu.
