Grandiózní oživení čínské ekonomiky se nekoná

Zklamaná očekávání, vývoj na finančních trzích

Trhy letos očekávaly grandiózní vzestup čínské ekonomiky poté, co na konci roku 2022 radikálně zmírnila pandemické restrikce a avizovala novou růstovou politickou agendu v roce 2023. Od té doby začala bobtnat rozvaha centrální banky Číny, čímž došlo k uvolnění nové likvidity do oběhu. Monetární a fiskální politiky byly nastaveny tak, aby přiměřeně stimulovaly ekonomiku. První kvartál ale poskytl data, podle kterých je obnova čínské ekonomiky spíše smíšená a nebudí nadšení. Růst čínského HDP se v 1. kvartále 2023 ukázal být svižným na 4,5 %, oproti 2,9% růstu v kvartále předchozím. Čerstvá ekonomická data však poukazují na zpomalující růst maloobchodních tržeb a propady prodejů a cen v nemovitostním sektoru. Navíc průmyslová produkce byla pod očekáváními a nové investice společností do stálých aktiv budí zklamání. Tyto zprávy se pomalu rozšířily napříč čínskými trhy a mnohé analytiky Wall Street to vedlo k úpravě očekávání ohledně dalšího ekonomického vývoje. Čínský Hang Seng Index tak od vrcholu v lednu odepsal 20 %, CSI 300 9.4 % a akcie čínských technologických blue chipů, jako jsou BYD, Tencent, JD a Alibaba odepisovaly nižší desítky procent. Yuan oslabil a cena mědi (která koreluje s globální ekonomickou aktivitou) se vyvíjela opačně, než čekalo a dostala se na letošní minima na 3,57 USD za libru.

Zatížený spotřebitel a centrální rozhodování

Číňané se v důsledku propadajících se cen nemovitostí cítí být chudší, a tak větší část svých disponibilních příjmů raději uspoří, a to i přesto, že jejich příjmy rostou, nezaměstnanost klesá a spotřebitelská nálada se postupně zlepšuje. Zatímco bohatší domácnosti zvýšily své výdaje na luxusní zboží, většina spotřebitelů nesleduje stejný trend a příliš neutrácí za věci, jako jsou dovolené, nebo nové automobily. Hlavním důvodem, proč čínský spotřebitel pravděpodobně neudrží budoucí ekonomický růst je vysoké zadlužení domácností, které činí 100 % disponibilních příjmů domácností. K růstu zadlužení došlo během posledních let velkého boomu nemovitostního sektoru, a to se ještě prohloubilo kvůli drakonickým pandemickým opatřením. Implikace je taková, že další růst Číny bude pravděpodobně záviset na další vládní stimulaci. Dluh totiž tlumí rozjezd spotřebitelské poptávky, která by podpořila ekonomiku a projevuje se to na slabých maloobchodních tržbách. Na těch se projevuje také mimořádně vysoká nezaměstnanost (20,4 %) mladých Číňanů ve věkové kategorií 16 až 24 let. Přísná pandemická opatření čínské vlády dovedlo mnoho středních a menších podniků, které se výrazně podílely na zaměstnanosti mladých ke krachu. Sektor služeb, který má podle Morgan Stanley být letos tahounem čínské obnovy je ale výrazným zaměstnavatelem lidí v této věkové kategorií. Čína dodnes agresivně podporuje vyšší vzdělání u mladých lidí, čímž dochází k znehodnocení vyššího vzdělání a vzdělanější osoby jsou tak častěji nezaměstnaní než méně vzdělaná populace. Ve zkratce se zdá, že tamní univerzity (nevyjímaje prestižní) poskytují vzdělání, které se míjí kvantitou a typem se skutečnou poptávkou ekonomiky. To ilustruje frekventované a neprecizní zásahy čínské vlády do vlastní ekonomiky, jež vytvářejí nepříjemné konsekvence. Ty se mohou v budoucnosti stát strukturální brzdou ekonomického motoru Číny, ačkoliv se ironicky tyto zásahy prováděly právě za účelem ekonomického rozvoje.

V první polovině roku by mohla být ekonomika podpořena obnovou v turismu a cestování, nicméně čínský spotřebitel ani historicky nedokázal historicky udržet ekonomický růst země. Například ve Spojených státech je spotřebitel tím hlavním motorem růstu a Čína by se ráda tomuto modelu přiblížila. Nicméně s vysokou zadlužeností domácností to nepůjde snadno. O slabším spotřebiteli značí i velmi nízké a klesající inflační údaje v Číně. Ty mohou naznačovat, že spotřebitel není schopen absorbovat vyšší ceny, a to se může podepisovat na maržích čínských společností. Míra inflace v Číně činila 0,1 % v dubnu a 0,7 % předtím v březnu. Je tak možné, že se v dalších měsících čínská ekonomika ocitne v deflaci, a to bude další impulz pro čínskou vládu ke zintenzivnění stimulačních praktik.

Čína navíc prochází novou vlnu infekcí Covid-19 a obavy z dalšího možného uzavření trhu zasáhly akcie s expozicí v této zemi. Podle zprávy agentury Bloomberg nová vlna nákazy virem Covid-19 zahrnuje rychle se šířící variantu XBB a očekává se, že v červnu dosáhne vrcholu přibližně 65 milionů infekcí týdně. Jednalo by se tak o největší vlnu nákaz virem Covid-19 vůbec. Pokud by se tamní vláda rozhodla znovu uzavřít ekonomiku, pak jí a potažmo lokální akcie čeká pravděpodobně pokračující pokles.

Shrnutí – Michael Burry a čekání na expanzivní politiku

Z výše uvedeného plyne, že pokračující růst tamní ekonomiky se pravděpodobně neobejde bez dodatečného zásahu vládních orgánů. Již teď čínské firmy čelí výprodejům kvůli obavám z dalšího ekonomického vývoje, nové vlně infekcí Covid-19 a strukturálním problémům jako je vysoké zadlužení domácností a vysoká nezaměstnanost mladých lidí. Situaci může dále zhoršit rozhodnutí vlády o znovuzavedení striktních pandemických opatření a slabá ekonomická data. Ovšem nemyslím si, že je znovuzavedení lockdownů je pravděpodobné, čínská vláda se z minulosti dozajista poučila. Obavy jsou tedy veliké a mohly by se pomalu blížit svému potenciálnímu vrcholu. Pokud čínská vláda oznámí svůj záměr k rozšíření expanzivní politiky, což je ve světle výše uvedených faktorů pravděpodobné, povede to k vlně optimismu na finančních trzích.

Michael Burry („Big Short“) ve 4. kvartále 2022 a v 1. kvartále 2023 podle údajů Dataroma.com výrazně nakupoval čínské akcie, konkrétně 2 tituly: Alibaba a JD.com. Silněji dokupoval v 1. kvartále 2023 a lze spekulovat, že sází právě na budoucí zesílení vládních expanzivních politik, které mají pozitivní vliv na finanční aktiva.