Hrozba Trumpova vítězství Evropě způsobuje ekonomickou noční můru

Centrální bankéři už teď nemohou spát kvůli skomírajícím evropským ekonomikám, ale na obzoru se rýsuje další obava. Vzhledem k tomu, že vzpomínky na první Trumpovo působení v úřadu prezidenta v letech 2017 až 2021 jsou stále čerstvé, vědí tvůrci měnové politiky, že jeho chuť vést nové obchodní války bude mít na Evropu dopad. Investoři si toto nebezpečí také uvědomují a podle analytiků by Trumpovo vítězství mohlo srazit euro k paritě s dolarem.

Nejhmatatelnějším problémem je slib republikánského kandidáta Trumpa zavést cla na zboží ve výši 60 procent pro Čínu a až 20 procent pro všechny ostatní země. Pokud by nápad zrealizoval, způsobil by největší obchodní šok od zavedení Smootova-Hawleyho celního zákona v roce 1930, který tehdy prohloubil Velkou hospodářskou krizi. Trump by tak překonal dopad svých kroků z prvního volebního období.

Někteří evropští centrální bankéři se obávají, že Trumpovo vítězství ve volbách 5. listopadu by jim mohlo zkomplikovat úkol zkrotit inflaci tak, aniž by se zhroutily ekonomiky, tvrdí zdroje Bloombergu. Centrální banky od Frankfurtu přes Londýn až po Stockholm mají kvůli této neznámé před sebou pravděpodobně nejchmurnější obzor od doby před ruskou invazí na Ukrajinu.

Guvernér švédské centrální banky Erik Thedéen minulý týden na dotaz ohledně svých obav ze směřování hospodářské politiky Spojených států po volbách nebezpečí připustil. Zároveň upozornil, že je příliš brzy na to činit závěry.

"Opatření, jako jsou výrazné obchodní bariéry, nejsou dobrá pro hospodářský rozvoj, zejména ne pro zemi, jako je Švédsko, která je závislá na mezinárodním obchodu,“ řekl Thedéen. "Mohlo by to ovlivnit inflaci a rozhodně by to mohlo ovlivnit růst, takže je jasné, že to není agenda, kterou bychom vítali," dodal.

Kontrast s obdobím, kdy byl Trump v úřadu poprvé, je alarmující, protože Evropa je nyní mnohem slabší. V roce 2017 nezuřily války na Ukrajině a na Blízkém východě. Eurozóna zaznamenala nejsilnější roční růst za posledních deset let a Británie nejlepší rok od roku 2014.

Nyní se dokonce i růst britské ekonomiky, která v první polovině tohoto roku překonala ostatní členy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, zpomaluje dost na to, aby investoři vsadili na rychlejší uvolňování měnové politiky. Německo čeká druhý roční pokles hospodářství po sobě, zatímco francouzské podniky a domácnosti postihnou škrty výdajů a zvyšování daní v hodnotě zhruba 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč). Nedávné průzkumy mezi podnikateli byly natolik hrozivé, že Evropská centrální banka (ECB) posunula plány na snížení úrokových sazeb na tento měsíc.

"I jen hrozba nových cel by zasáhla naše podnikatelské klima,“ říká hlavní ekonom banky Berenberg v Londýně Holger Schmieding. "Pravděpodobně by to utlumilo investice a - protože jde o velmi veřejná témata - oddálilo oživení spotřeby domácností," dodal.

Analytici se vesměs shodují, že zatímco nová obchodní válka pod vedením Donalda Trumpa by mohla v USA zvýšit cenové tlaky, pro eurozónu je větším rizikem potenciální zásah do jejího hospodářského růstu.

Ekonomové nizozemské banky ABN Amro se domnívají, že univerzální desetiprocentní clo by snížilo roční vývoz z eurozóny do USA v hodnotě 460 miliard eur téměř o třetinu. Za tři roky by pak srazilo výrobu o 1,5 procentního bodu, což by mělo dopad srovnatelný s nedávnou energetickou krizí.

Stejně jako guvernér švédské centrální banky vidí možná inflační rizika i šéf německé centrální banky Joachim Nagel. V projevu tento měsíc připustil hrozbu "znatelných ztrát růstu" a vyslovil obavu, že posilující dolar zvýší náklady na dovážené zboží.

Centrální bankéři se Trumpa obávají celý rok. Prezidentka ECB Christine Lagardeová vyslovila otevřené obavy už v lednu. ECB pozvala hlavního ekonoma investiční banky Goldman Sachs Jana Hatziuse, aby na zasedání v portugalské Sintře v červenci představil analýzu cel. Lagardeová ještě minulý týden naznačovala, že její obavy nezmizely.

"Jakékoli omezení, jakákoli nejistota, jakékoliv překážky obchodu mají pro ekonomiku, jako je ta evropská, význam,“ řekla šéfka ECB. "Jakékoli zpřísnění bariér, cel a další překážky pro obchodování se zbytkem světa jsou samozřejmě negativní," dodala.

Guvernér švédské centrální banky poznamenal, že ani vítězství Kamaly Harrisové by neznamenalo příznivé obchodní prostředí. Ona a její tým v soukromí připouštějí, že hodlají pokračovat v politice Joea Bidena, který udržoval cla na čínské zboží v hodnotě miliard dolarů. Na začátku tohoto roku je dokonce rozšířil, připomíná Bloomberg.

Nejistá je také případná reakce Evropské unie: Evropská komise má plán odvetných opatření na případná Trumpova cla. Proti rozhodnutí o uvalení cel na elektromobily vyrobené v Číně se ale postavilo Německo a čtyři další státy, zatímco 12 členských států se zdrželo hlasování.

"Rozdílné názory velké čtyřky na cla by mohly být dalším prvkem nejistoty, který by zpozdil cestu k potenciálnímu růstu,“ řekla analytička Annalisa Piazzaová ze společnosti MFS Investment Management.

Politické prostředí je přinejmenším stejně špatné jako v roce 2017. Tehdy Francie, Německo a Nizozemsko čelily sporným volbám, region se vzpamatovával z hlasování o brexitu a Itálie se stabilizovala po vládní krizi.

Tentokrát má Francie vratkou menšinovou vládu a německá rozhádaná a hluboce nepopulární koalice se před volbami plánovanými na příští rok potácí. Ve srovnání s rokem 2017 jsou navíc evropské výdaje v oblastech, jako je obrana, znatelně vyšší. Velké země jako Británie a Francie mají po pandemii a energetické krizi mnohem větší dluh. V případě ekonomického šoku budou ve špatné pozici, budou-li chtít poskytovat fiskální pomoc.

To představuje pro tvůrce měnové politiky další obavu: opět budou pravděpodobně v první linii jakékoli ekonomické reakce. Na rozdíl od minula jim vyšší sazby dávají určitou munici na podporu hospodářského růstu, ale to není příliš velká útěcha, uzavírá Bloomberg.