Inflace v Německu vzrostla, jak se zvýší dnes v eurozóně?

Prognóza trhu je mírně optimističtější, když očekává kladné saldo ve výši 18,6 mld. Kč.

Nejdůležitějším údajem dnešního dne ovšem bude předběžný odhad spotřebitelské inflace v eurozóně. Ta v meziročním vyjádření činila v listopadu 2,2 %, a byla tak na dohled inflačnímu cíli. Ovšem předpokládá se její mírné zvýšení na konci roku. Mediánový odhad trhu je 2,4 %, naše prognóza počítá ještě s vyšším nárůstem, a to na 2,5 %. Jádrová inflace by podle trhu měla zůstat na úrovni 2,7 %, zatímco my predikujeme nepatrný nárůst na 2,8 %. Nicméně vzhledem k včerejšímu výsledku inflace v Německu (ale i dřívějšího ze Španělska) je pravděpodobné, že nárůst bude ještě výraznějšího charakteru. Ve stejný čas bude také Eurostatem publikován výsledek listopadové nezaměstnanosti. Je očekáváno námi i trhem, že se nezaměstnanost udrží na historickém minimu (6,3 %).

Z USA dorazí první údaj z tamního trhu práce, a tím bude průzkum JOLTS o počtu volných pracovních míst. Po nečekaně silném propadu v září (z 7861 na 7372 tis.) se jejich počet v říjnu opět zvýšil (na 7744 tis.). Trh předpokládá, že v listopadu došlo ke stagnaci volných pracovních míst na této úrovni. Výsledky tohoto průzkumu ovšem bývají poměrně rozkolísané, a tak existuje prostor pro překvapení oběma směry. Dozvíme se také výsledek PMI ve službách dle instituce ISM. Trh predikuje její zvýšení z 52,1 na 53,5 bodů, čímž by zůstala bezpečně nad hranicí 50 bodů, kde se drží nepřetržitě od loňského července.

Pohled zpět:              

Výsledky listopadových prezidentských voleb v USA byly potvrzeny oběma komory Kongresu. Nemuselo ale tomu tak být, protože při volbě na předsedu Sněmovny reprezentantů neměl republikánský kandidát Mike Johnson „na růžích ustláno“. Bez předsedy dolní komory by se přitom schvalovací proces mohl zkomplikovat. Cestě Donalda Trumpa do Bílého domu tak už nic nebrání. Jeho inaugurace proběhne 20. ledna a poté se bude moci s vervou sobě vlastní pustit do vládnutí.

Z ekonomických dat byl včera nejdůležitějším údajem výsledek prosincové inflace v Německu, kde došlo k jejímu výraznějšímu nárůstu, než se kterým počítal trh. Podle národní metodiky se meziroční inflace zvýšila z 2,2 % na 2,6 %, přičemž mediánový odhad byl 2,4 %. Eurostat dokonce vykázal ještě vyšší číslo, když podle něj spotřebitelská inflace vzrostla z 2,4 % až na 2,9 %, zatímco odhad trhu byl 2,6 %. Tento výsledek tak částečně narušuje víru, že bude ECB rychle postupovat se snižováním sazeb, což se projevilo i posílením eura, které zpevnilo proti americkému dolaru během včerejška dočasně o více než 1 % a vrátilo se nad úroveň 1,04 EUR/USD. Nicméně nelze říci, že finanční trhy zcela ustoupily ze svých sázek na svižné uvolňování měnové politiky v eurozóně.

Ministerstvo financí včera vydalo zprávu, že deficit státního rozpočtu za rok 2024 dosáhl výše 271,4 mld. Kč, přičemž schválený schodek (novelizovaný po zářijových povodní) byl 282 mld. Kč. To je sice zlepšení oproti předchozím rokům, ale budou potřeba další kroky, aby konsolidace veřejných financí pokračovala.
Více v komentáři: https://investice.rb.cz/?c15002[key]=5385

Zhoršení nálady analytiků a investorů v eurozóně pokračovalo, když index Sentix poklesl z -17,5 na -17,7 bodů. Horší sentiment je spojován s možnými dopady hospodářské politiky staronového prezidenta USA D. Trumpa (uvalení cel na evropské zboží, nižší korporátní daně a deregulace v USA), což by mohlo vyústit v přesouvání výroby na území Spojených států včetně investičních záměrů jednotlivých firem.

Akcie na světových trzích vstoupily do nového týdne pravou nohou. Americký index S&P 500 vzrostl o necelých 0,6 % a německý DAX dokonce o více než 1,5 %. Naopak pražské burze se příliš nedařilo, když index PX poklesl o 0,2 %. Koruna se nadále pohybuje okolo hranice 25,15 EUR/CZK.