Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států EU
Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65.
Do roku 2030 se bude podle ní důchodový věk pro muže zvyšovat v 19 ze 27 států EU, tedy ve dvou třetinách. Pro ženy to bude dokonce ve 23 státech. Mnohé státy jako například Dánsko plánují ambiciózně zvyšovat věk odchodu do důchodu nad 68 let po roce 2030. "ČR se nepokouší o žádný antisociální experiment," dodala.
Stárnutí populace je trend přítomný a nezvratitelný ve všech vyspělých ekonomikách světa, upozornila Horská. Podle čerstvě zveřejněných údajů ČSÚ naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 roku, tedy o 0,7 roku, a u žen na 82,8 roku. To je o 0,8 roku.
Zafixování věku odchodu do penze na 67 let, jak ve středu navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), je podle analytiků spíše gestem, které reálně nemění chystané změny v penzijním systému. Změna věkové hranice starobních důchodů nebude nijak dramatická, nicméně je nezbytnou součástí důchodové reformy spolu s pomalejším růstem penzí a omezením předčasných důchodů, řekl ČTK analytik Deloitte David Marek.
"Podle projekce, ne predikce, jak se často zaměňuje, bude do roku 2060 každý třetí obyvatel Česka senior," připomněla Horská. Výdaje na důchody porostou z osmi procent HDP na více než 11 procent do roku 2050. Náklady na zdravotní péči vzrostou ze sedmi až osmi procent na deset procent HDP a s nimi i výdaje na dlouhodobou péči se zdvojnásobí na 2,5 až tři procenta HDP do roku 2060. Dopad to bude mít i na trh práce. Práceschopná populace se podle demografické projekce sníží o desítky tisíc ročně.
"Experimentovat s populačním vývojem a spoléhat se na populační zázrak během několika let je bláhové, riskantní a nezodpovědné. Žádná země EU se na obrat v populačním vývoji nespoléhá," uvedla Horská. Veřejné výdaje do zdravotnictví jsou podle ní už nyní nad úrovní EU a do systému přispívají Češi šestými nejvyššími odvody, tzv. pojištěním. Naopak podíl soukromých výdajů, výdajů jednotlivců a firem ve zdravotnictví je jeden z nejnižších EU, podotkla.
Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře začátkem září schválit vládní reformu penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad nyní hraničních 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných nejvýše dvou měsíců. Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových důchodů.
