Klienti bank budou plně podpořeni, Fed neměl na výběr

3 Krachy během několika dnů

V průběhu minulého týdne ve Spojených státech zkrachovaly 3 banky: Silvergate Bank, Signature Bank a Silicon Valley Bank. Silvergate Bank je kalifornská banka založena v roce 1988, měla 308 zaměstnanců a tržní kapitalizaci 75 miliónů USD. Banka se specializovala na služby pro inovátory a hlavně kryptoměny. Signature Bank je newyorská banka založena v roce 2001, měla 2 243 zaměstnanců a tržní kapitalizaci 4,41 miliard USD. Na rozdíl od Silvergate, Signature Bank poskytovala plnou škálu služeb komerčního bankovnictví a spolu se Silvergate patřila mezi hlavní americké banky pro uživatele kryptoměn. Silicon Valley Bank je kalifornská banka založena v roce 1983, její mateřská společnost SVB financial group zaměstnávala 8 553 zaměstnanců a měla tržní kapitalizaci 6,28 miliard USD. Ve Spojených státech se řadila na 16. příčku v žebříčku největších amerických bank a zastřešovala téměř polovinu všech amerických venture startupů. Tyto zkrachovalé banky mají jedno společné, a to podnikání s vysoce rizikovým kapitálem. V případě Silvergate Bank a Signature Bank se jednalo o kryptoměny, které silně ztratily na své hodnotě a v případě SVB se jednalo o startupový kapitál, kterému se taktéž nyní nedaří.

Vládní zásah

V neděli odpoledne ministryně financí Janet Yellenová prohlásila, že americká vláda nebude zastřešovat nepojištěné vklady klientů zkrachovalých bank nad limit 250 000 USD, které zastřešuje FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation). Několik hodin na to se stal pravý opak. Ve společném prohlášení zastupitelé amerického Fedu, FDIC a ministerstva financí se zavázali podržet klienty zkrachovalých bank a vyplatit jím 100% výši všech nepojištěných depozit. V principu se jedná o peníze z repertoáru amerického Fedu, které FDIC využije k vyplacení klientů zkrachovalých bank. Americký prezident Joe Biden ve zvláštním pondělním projevu silně zdůraznil, že se nejedná o peníze daňových poplatníků a že management a akcionáři těchto bank podpořeni nebudou. Jedná se o sporné tvrzení, neboť rozvaha Fedu a tedy jeho dluhy a zisky v podstatě patří daňovým poplatníkům. Obavy z toho že tato situace přeroste v podobnou jako v roce 2008 jsou (obzvlášť ve světle vládní podpory) liché. Tento vládní zásah tak pravděpodobně povede k uklidnění situace, neboť klienti nyní nemají mnoho důvodů pro obavy, když i v případě menších bank vláda garantuje obnovu depozit v plné výši. Akcie těch největších amerických bank jsou i přesto ve výprodeji, který již pravděpodobně nemá velké opodstatnění. Tento krok vyvolal kritiku ze strany odborníků, kteří poukazují na morální hazard tohoto kroku. Vládní zásah totiž povede k tomu, že se banky budou chovat méně zodpovědně, když mají jistotu, že v případě krachu je vždy podrží vláda.

Fed zvolil správný tah

Kritika tohoto vládního kroku je na místě. Za normálních okolností by vládní zásah byl velmi sporný, neboť je vůči ostatním bankám a klientům nespravedlivý a trestá to zodpovědné jednání. Nicméně myslím si, že za současných podmínek Fed udělal dobře, že zasáhl. Tyto krachy měly totiž potenciál rozšířit paniku do celého bankovního systému v mnohem větším měřítku, pokud by vláda nezasáhla. Panika v bankovním systému by mohla podkopat důvěru spotřebitelů a podnikatelů ve finanční systém Spojených států a tyto neduhy by se pak mohly rozšířit do ostatních segmentů ekonomiky. Na ostré oslabení ekonomiky americký Fed obyčejně reaguje rozvolněním monetární politiky, tedy snížením úrokových sazeb. Proto si Fed zatím nemůže dovolit, aby ekonomika padla, když je inflace takto vysoko. Pokud totiž sníží sazby, riskuje, že inflace vystřelí zpět na maxima a bude z toho neřešitelný problém, jako v sedmdesátých letech. Na takovou inflaci by mohl reagovat už jedině monstrózním zvýšením úrokových sazeb výrazně nad inflaci, jako jeho někdejší předchůdce Paul Volcker.