Koruna po intervencích: zatím žádné drama ani zisky spekulantů

První dubnový čtvrtek ukončila bankovní rada ČNB tři roky trvající kurzový závazek. Do intervencí na udržení kurzu 27 korun za euro centrální banka nalila téměř dva biliony korun. I proto se s napětím čekalo, co uvolnění kurzu přinese. Výsledek? Prakticky nic se nestalo. Ano, koruna mírně posílila, ale jen o pár desítek haléřů. Spekulanti zatím tedy ztrácí a ČNB může být v klidu. Vydrží tento stav?

„Ukončení kurzového závazku nepřineslo takovou divokou jízdu, jaká nastala před lety v podobné situaci v případě švýcarského franku. I když podobné… objem intervencí byl čtyřicetkrát nižší než ve Švýcarsku, zdejší trh byl na ukončení kurzového závazku připraven a koruna zase není takový safe heaven, tedy bezpečný přístav, jako švýcarský frank. Přesto podle mě zatím ČNB ukočírovala konec kurzového závazku perfektně,“ hodnotí Martin Vlček, analytik BHS.

Trh hodně ovládají prohlášení a očekávání. Konec intervencí v Česku byl avizován předem a jasná byla i další prohlášení. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se nechal slyšet, že kurz bude centrální banka bránit až v případě velmi vysoké volatility. Tím zvýšil nejistotu spekulantů na maximum. Bankéři prakticky řekli – je to na vás, hrajte si s korunou, jak chcete, ale nespoléhejte na nás, že vás zachráníme na nějaké hladině.

Neznamená to ovšem, že by se na trhu nic nedělo. Už v minulých dnech došlo ke krátkodobému prudkému oslabení, když koruna testovala rezistenci k poklesu na 26,50, to znamená, že posílila řádově o dvě procenta. Ale tento boj nedokázala vyhrát. Došlo ke zpětnému oslabení koruny. Těžko říct, co za tím stálo, vyloučit nelze ani tajný zásah ČNB, nicméně situace ukazuje, že minimálně část spekulantů nemá velkou výdrž.

„Může to dopadnout tak, jak některé chytré hlavy i u nás v BHS říkaly před samotným uvolněním, tedy že se koruna může po čase podívat na úplně opačnou stranu. V rámci volatility se může stát, že spekulanti budou chtít uzavírat své pozice tolik a v takovém objemu, že si druhá strana řekne – jsou pod tlakem, tak počkáme a necháme si dobře zaplatit za to, že je necháme ty pozice uzavřít. Také je potřeba mít na paměti, že ani ČNB nemá zájem na tom nechat spekulanty vydělat. Třeba proto, aby si každý zapamatoval, že na koruně, na sázkách proti ČNB, se nedá vydělat,“ soudí Martin Vlček.

Kde je hodnota koruny?

Intervence na tři roky přišpendlily českou měnu k hodnotě 27 korunám za euro. Kde si nyní najde svou reálnou hodnotu a za jak dlouho? Druhá otázka je jednodušší, prvním krokem bude vypořádání spekulativních pozic. Pak začne práce pro ČNB, která bude moci s kurzem pracovat podle vývoje domácí i globální ekonomiky.

„Podle mě má ČNB první cíl zbavit se spekulantů, což může trvat několik týdnů až měsíců. Ale hledat hodnotu koruny na nějakém čísle není jednoduché. Kurz ekonomiky kolísá. Pohyby známe i z eura a dolaru, které jsou v posledních letech enormní, v desítkách procent. To je na měny hodně, ideální je tak do 5–7 %,“ říká Martin Vlček s tím, že dramatické skoky neočekává.

Je ale otázkou, co intervence provedly se stabilitou kurzu. Třeba Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace, dřívější členka rady ČNB a odpůrkyně intervencí, namítá, že po posledních třech letech nemá koruna pevné místo, což představuje potenciální riziko při snahách přijmout v příštích letech euro. Varuje před „slovenským scénářem“ – u našich sousedů měna před přijetím eura posílila až o 20 %. To by byla pro naše exportéry mrzutá situace.

„Zamknout si měnu v silné pozici by byl průšvih. To je také důvod, proč je v Řecku, ale i například v Portugalsku vysoká nezaměstnanost. Naopak v Německu je to přesně naopak. Euro je pro ně slabé, mají nulovou nezaměstnanost a hledají pracovní sílu už třeba i u nás. Tím, že se práce z Německa outsourcuje k nám, ovšem zůstáváme montovnou a hledáme levnou pracovní sílu dál na Východě. Kdybychom měli zdravě silnou korunu, pracovní pozice by se protřídily, byla by tu mírně vyšší nezaměstnanost, ale taky vyšší reálné mzdy a kvalitnější pracovní síla na zajímavějších pozicích,“ říká Martin Vlček.

Naopak ve Švýcarsku je podle něj měna dlouhodobě silná. Popelář nebo třeba květinářka jsou vážené profese a společnost se na ně takto dívá i proto, že tito zaměstnanci mají hodně slušné platy. Určitě by se to časem změnilo i u nás. I proto se analytik BHS řadí spíš mezi zastánce mírného posilování koruny a není příznivcem přijetí eura, protože v tom případě by odpadala možnost reagovat na výkyvy v ekonomice prostřednictvím měny.

„Euro nemá vyřešené principy, jak vyrovnávat nerovnosti v ekonomikách eurozóny. Řeší se to přes Evropskou centrální banku nákupem vládních dluhopisů a sanováním italských bank. Nejde ale o stabilní a bezpečné řešení. Pokud mechanismus vyrovnávání nerovností za to, že akceptujeme tvrdou měnu, není transparentní a garantovaný, je to pro malý stát jako ČR nevýhodná pozice. Příklad? Třeba to, že nám EU hrozí omezením dotací, když nebudeme chtít přijmout uprchlíky,“ upozorňuje Martin Vlček.

Intervence do české koruny jsou za námi. Exportéři si musejí zvyknout na fakt, že už nebudou mít kurz zafixovaný a musejí ve větší míře řešit kurzová rizika. Nicméně konec intervencí ukázal, že ČNB svou úlohu zvládla. Pokud někdo ztratil, byli to zatím spekulanti, což je pro centrální banku i pro českou měnu dobrá vizitka.