Někteří potravináři vydělali na strašení lidí vysokými cenami

Do 151. dílu podcastu Offline Štěpána Křečka přijal pozvání viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Jak moc drahé potraviny máme v České republice, jak se změnil nákupní košík Čechů a nebo co stojí za rekordními zisky některých potravinářů během krizí v posledních letech? O tom všem se diskutovalo v dnešní epizodě. Celý díl podcastu Offline Štěpána Křečka najdete na všech podcastových aplikacích a také na Youtube. Nové díly vycházejí každý druhý čtvrtek v 18 hodin.

Podle Eurostatu už 5 měsíců v řadě klesají ceny potravin v České republice, to je vůbec nejrychleji z celé Evropské unie. K dalšímu zdražování by podle viceprezidenta české Hospodářské komory dojít nemělo. "Já si myslím, že ceny potravin v tuto chvíli uklidněné jsou a pokud nepřijde nějaká krize, tak ty ceny nepůjdou a ani nemají důvod jít nahoru," druhým dechem ale dodává, že ceny nejsou tak vysoké, jako v okolních zemích.  "My máme pocit, že potraviny hrozně zdražovaly, ale v té dlouhodobé časové řadě jsme na evropském průměru. U nás za posledních 10 let ceny potravin rostly nejméně společně s Rakouskem. Slovensko je výrazně výš a také i Maďarsko a Polsko."

Lidé nakupovali míň věcí, ale za to kvalitní

Češi před krizí daleko více plýtvali potravinami, než je tomu dnes. V přepočtu na obyvatele připadá asi 90 kg jídla, které putuje do popelnice. "Před krizemi se vyhazovalo zhruba 20 % potravin, dnes je to pouze 10 %. Možná tím, že lidé začali přemýšlet nad tím co a kolik stojí, tak začali plánovat, co si skutečně koupí," říká Tomáš Prouza. Podle něj navíc lidé sice nakupovali méně potravin, ale za to daleko kvalitnější, které jim jednoduše bylo líto vyhodit.

Čím méně cukru, tím nižší daň

V podcastu Offline Štěpána Křečka přišla řeč i na spotřební daň, konkrétně na cukr. Ten Češi konzumují v daleko vyšší míře, než by měli. Obdobný problém mají lidé v tuzemsku i se solí, kde denní průměr trojnásobně přesahuje doporučenou dávku. Prouza by proto rád otevřel diskuzi spotřební daně na cukr. "Pokud řeknu, že tam bude nějaká spotřební daň, tak to většina lidí se skřípěním zubů zaplatí a někdo možná změní chování. Pokud ale řeknu, že míra zdanění je závislá na množství cukru v tom nápoji, a že ta daň bude nižší, čím méně cukru tam bude, tak tam dám určitý motivační nástroj a tím tlačím ty výrobce, aby přemýšleli. Příklad, když místo 17 kostek cukru tam dají pouze 15 a lidem to bude pořád chutnat, je to celé o hledání chytré ekonomické motivace!" 

Chleba nikdy nebude stát 200 korun

V předchozím díle se Tomáš Prouza opřel do České národní banky a do politků, tentokrát to schytali potravináři. Ti podle něj nejvíc vydělali na tom, že strašili lidi vysokými cenami základních potravin kvůli energetické krizi a následné inflaci. "Oni věděli, že chleba nikdy nebude stát 200 korun, ale když s tím chodili do médií a následně ten chleba zdražil třeba o 20 %, tak lidé si řekli, že to není tak hrozné. Tohle byl podle mě velmi propracovaný marketingový tah. Vzpomeňme si, jak potravináři měli v krizovém roce rekordní zisky."

Štěpán Křeček se se svým hostem bavil také o cestovním ruchu v České republice, který se pomalu vzpamatovává z uplynulých let. "Češi byli trochu donuceni během covidu jezdit na dovolenou po Česku a tou dobrou zprávou je, že jim tento zvyk zůstal dodnes. Samozřejmě, že už zase jezdí i do zahraničí, ale pociťujeme to, že stále jsou oblíbené víkendové nebo jednodenní výlety po naší krajině," říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ve 151. díle se ale řešila i další témata, třeba vzestup české zážitkové gastronomie a nebo to, jestli se Česká republika může stát evropským tygrem.