Odbory a zaměstnavatelé chtějí jednat o benefitech či úpravě práce na dohodu

Zachování příznivé daňové úpravy zaměstnaneckých benefitů pro zhruba tři miliony zaměstnanců nebo administrativně jednodušší reforma dohod o provedení práce patří mezi požadavky na změny v konsolidačním balíčku, o nichž chtějí jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) zástupci odborů a zaměstnavatelů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dnes ČTK sdělil, že stále čeká na pozvání ke schůzce, která by se měla konat tento týden. Za dva týdny by už měly pozměňovací návrhy k souboru opatření projednávat před druhým čtením na plénu sněmovní výbory.

Soubor požadavků odborů a zaměstnavatelů, který už sociální partneři předali premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministrům, podle Středuly čítá celkem devět bodů. "Jsou společné se Svazem průmyslu a dopravy a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů," sdělil Středula ČTK. Přesné znění požadavků nechtěl před jednáním přiblížit.

Mezi požadavky Svazu průmyslu a dopravy patří především zachování daňové uznatelnosti poskytování zaměstnaneckých benefitů, osvobození metalurgických a mineralogických procesů od energetických daní nebo vyjmutí reformy dohod o provedení práce z konsolidačního balíčku. "Klíčové jsou ale i konkrétní technické úpravy, aby se zamezilo problémovým situacím v praxi," uvedl svaz v tiskové zprávě.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že část vládního konsolidačního balíčku, která se týká pravidel práce na dohodu, se ještě upraví. Úpravy se mají týkat evidence více dohod u různých zaměstnavatelů či ohlašovacích lhůt. Kompromisu by chtěl dosáhnout i u zaměstnaneckých benefitů. Další body nechtěl komentovat. "Chci, abychom udělali posun u benefitů a našli kompromis. Neříkám, že máme plně vyhovět zaměstnavatelům a odborům, ale je na místě nějaký kompromis udělat," řekl ministr.

Podle vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce. Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.

Zdroj: ČTK