Pokles ceny ropy je dočasný. Benzin pod 30 korun nespadne, míní analytik
Klesající ceny ropy představují pouze dočasný trend, který reaguje na zprávy a impulzy ze strany těžby a spotřeby. Největší roli dnes hraje souboj mezi ropným kartelem OPEC a Spojenými státy. Ropa ke konci roku opět podraží, říká analytik Petr Hlinom
Klesající ceny ropy představují pouze dočasný trend, který reaguje na zprávy a impulzy ze strany těžby a spotřeby. Největší roli dnes hraje souboj mezi ropným kartelem OPEC a Spojenými státy. Ropa ke konci roku opět podraží, říká analytik Petr Hlinomaz v rozhovoru pro iDNES.cz.
„Pokud by průměrná cena benzinu Natural 95 měla v průměru klesnout o dalších pět procent a protnout cenovou hladinu 30 korun za litr, musela by ropa Brent na trzích klesnout o 15 až 20 procent, protože ropa netvoří ani 30 procent konečné ceny benzínu. Brent by musel klesnout alespoň na 40 dolarů za barel a to se zdá být při současné ceně přes 47 dolarů za barel jako příliš rychlý pokles,“ říká analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz v rozhovoru pro iDNES.cz
Kam by se mohla v příštím období cena ropy pohybovat?
Hodně se hovoří o dalším poklesu cen. Ten může samozřejmě pokračovat, přesto bych jej čekal pomalejší a spíše v určitém postupném pásu s určitými výkyvy než jako monotónní křivku. Současná nízká cena není výslednicí nějakého nového nastavení celkové rovnováhy, nějakého konsensu mezi těžaři a spotřebiteli jako celku, ale jako dočasný výsledek sledu zpráv a impulzů ze strany těžby i spotřeby.
Co má na klesající ceny ropy za poslední dobu největší vliv?
V současné době hraje asi největší roli souboj mezi těžaři v ropném kartelu OPEC a producentů ropy mimo něj (hlavně USA). Vliv mají také obavy z poklesu poptávky z Asie vlivem turbulencí na čínské burze a devalvace juanu. Výkonnost čínské ekonomiky mohou ovlivnit kroky čínské centrální banky a čínské vlády.
Roste nespokojenost i uvnitř organizace OPEC, kde jsou více slyšet hlasy volající po vyšších cenách. Proto by se dalo odhadovat, že v příštích týdnech ropa WTI v průměru asi neklesne na delší nebo významnější dobu pod 39 dolarů za barel a ropa Brent pod 43, možná 45 dolarů za barel.
Americká centrální banka se rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni 0,25 procenta. Bude to mít vliv na ceny ropy?
Důležitým faktorem, se kterým ceny ropy, zejména WTI, souvisí, je kurz dolaru. Silný dolar znamená obecně nižší ceny ropy. Korelace zde existuje, někdy silnější a někdy slabší. Dolar může být tak trochu záplatou pro exportéry ropy, neboť silný dolar může (v měnovém přepočtu na domácí měnu) zmírnit dopady poklesu cen ropy.
Investiční banka Goldman Sachs hovoří o tom, že by se ceny ropy mohly propadnout až na 20 dolarů za barel. Je to reálné?
Kdykoliv je vyslovena taková hypotéza, nelze ji v principu vyloučit nebo ji vzít jako absolutní. Nicméně je velmi atraktivní. Je třeba ale uvážit, že tomuto výroku předchází více „kdyby“ a i jeho formulace je tak trochu v podmiňovacím způsobu. Tedy musel by pokračovat nepřerušený trend rozevírání nůžek mezi těžbou a poptávkou, ale to si nemyslím. Myslím, že život přinese více impulzů, a když budou oběma směry, budou spíše zdržovat další pokles, než jej zrychlovat.
Pokud by se tak skutečně mělo stát, bylo by to asi v rychlém poklesu na základě nečekaných výrazných změn na trhu - prudkého a nečekaného poklesu poptávky třeba kvůli tvrdému přistání čínské ekonomiky, nebo navalení dalších tun ropy na trh ze zemí OPEC v rámci boje o tržní podíl atd. Současně by to asi bylo předzvěstí katarze, která připraví půdu pro nový rovnovážný stav na trzích s ropou a ten by mohl být již stabilnější. Myslím, že lze odhadovat, že cena bude výrazně výše než hypotetických 20 dolarů za barel.
Budou ceny ropy nadále padat, nebo by mohly ke konci roku posílit?
Z mého pohledu by mohlo být pravděpodobné, že posílí. Krátce řečeno, předpokládám více impulzů a dosti volatilní podmínky, které budou na cenu ropy působit a počítám trochu s tím, že se více projeví dopady v oblasti těžby z břidlic i nespokojenost s nízkými cenami i uvnitř OPEC.
Hodně se mluvilo o takzvané břidličné revoluci, tedy těžbě ropy z břidličných podloží. Zejména v USA ale tento typ těžby ustává. Spojené státy si od něj přitom hodně slibovaly, mluvilo o i o těžbě v Evropě.
Obecně lze asi předpokládat, že prostor na využití takové těžby jsou zatím hlavně v méně osídlených oblastech, tedy v Kanadě a v USA, které navíc tolik zatím nehledí na ekologii, i když přístup se mění i zde. Těžba ropy z břidlic v USA a Kanadě asi obecně klesne, ale do budoucna může nějaký čas fungovat jako taková rychlá zpětná vazba pro případ, že by ceny ropy šly hodně nahoru. V takovém případě by se objem těžby z břidlic mohl velmi rychle navýšit. Měl by to být asi takový flexibilní segment v těžbě ropy a jako takový by se asi na trhu projevoval.
V Polsku a v Evropě vůbec je situace komplikovanější, protože jde o hustě osídlené oblasti a Evropa má přísnější ekologické požadavky. Muselo by jít asi o dokonalejší a také levnější technologii, aby se taková těžba za současných cen vyplatila.
