Politika zásadním faktorem i v Evropě

Ačkoli se inflace vrátila do blízkosti 2% cíle ECB, domácnosti stále vnímají výrazný cenový nárůst z posledních dvou let, který se negativně podepsal na jejich disponibilních příjmech. Zároveň náladě spotřebitelů nepřispívá politická situace v Německu, kde se rozpadla vládní koalice a zemi čekají předčasné parlamentní volby na konci února. Francie je zmítána politickou krizí dlouhodobě, kdy má jen za poslední rok už třetího premiéra a ani ten nebude mít lehkou úlohu. Krajní levice i pravice mají politickou sílu, aby vyslovili opětovně nedůvěru nově sestavené vládě tak, jako se to stalo v případě Michela Barniera. Scénář opakování parlamentních voleb v červnu je tak stále reálný. Politická nejistota panuje i v sousedním Rakousku, kde ztroskotaly koaliční jednání mezi Lidovci, sociálními demokraty a liberály. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen tak pověřil sestavením vlády vítěze podzimních voleb Herberta Kickela ze strany Svobodných (FPÖ). Jeho osoba ovšem budí vášně mezi mnohými obyvateli vzhledem k jeho nevšedním názorům, což může zkomplikovat sestavení nové vlády. Politický vývoj v Evropě tak může nadále podkopávat důvěru spotřebitelů v politické elity a také ve výkonnost evropské ekonomiky, což se může odrazit na vyšší opatrnosti domácností neboli nižších útratách, přičemž právě spotřeba domácností by měla být hlavním motorem, podobně jako v České republice, růstu ekonomiky eurozóny.

Ze Spojených států amerických dorazí každotýdenní údaje z tamního trhu práce o počtu nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. V obou případech trh předpokládá jen jejích mírný nárůst ve srovnání s předchozím týdnem.

Pohled zpět:              

Jediným údajem včerejšího dne byl tzv. Leading index ze Spojených států amerických. Ten prostřednictvím několika předstihových ukazatelů naznačuje, jak by se mohlo největší ekonomice světa dařit v budoucím horizontu. Ačkoli historická přesnost tohoto indexu dosahuje solidních výsledků, současnost zatím tento index nedokázal postihnout. Od roku 2022 je index téměř nepřetržitě v záporných hodnotách, čímž signalizuje hrozbu recese, ale realita snad nemohla být odlišnější, když americká ekonomika překonává všechny překážky a jak za rok 2023 tak i 2024 vzrostla o téměř 3 %. V listopadu minulého roku se index obrátil do kladného teritoria, když činil 0,4 % (po včerejší revizi z +0,3 %), ale v prosinci došlo k opětovnému poklesu (-0,1 %) v souladu s očekáváními trhu. Podíváme-li se ale na aktuální ekonomický vývoj, není na místě se v tuto chvíli strachovat o americkou ekonomiku, a to i s přihlédnutím na hospodářskou politiku Donalda Trumpa.

Na zasedání Světového obchodního fóra ve švýcarském Davosu včera uvedla prezidentka ECB Christine Lagarde, že základním scénářem je pokračující uvolňování měnové politiky v eurozóně. Dodala, že se neobává dovozu inflačních tlaků ze zahraničí v souvislosti s plánovanými kroky Donalda Trumpa, které by měly mít proinflační charakter. Podle ní by se jednalo o problém samostných Spojených států amerických, ale aby se ECB i její prezidentka nepletly podobně jako minule, kdy zvýšení inflace z doby před dvěma lety označila pouze jako krátkodobý jev, který brzy přejde…

Komentář dorazil také od člena tuzemské centrální banky, a to konkrétně od Jana Procházky, který prohlásil, že by se uvolňování měnové politiky mělo obnovit na únorovém zasedání. To není úplně překvapivé zjištění, jelikož právě Jan Procházka na posledním zasedání hlasoval pro pokračování snižování sazeb a zvlášť výsledek slabého průmyslu a nižší prosincové inflace hraje ve prospěch uvolnění měnových podmínek v české ekonomice.

Americký index S&P 500 během včerejšího dne vzrostl o více než 0,6 % a německý DAX dokonce překonal 1% zisk. Naopak pražský PX zaostával, když si připsal pouze 0,1 %. Koruna se přiblížila hranici 25,10 EUR/CZK.