Rizika zůstávají nadále vysoká

KLÍČOVÉ FAKTORY

• Problémy s dodavatelským řetězcem se zmírňují a náklady na mezinárodní dopravu se postupně vracejí na úroveň před pandemií. Ceny ropy se však po nedávném rozhodnutí OPEC+ snížit produkci odrazily ode dna a pokračující evropská energetická krize brzy zatáhne mnoho zemí do recese. Ve Velké Británii údaje naznačují, že reálný HDP by se mohl ve třetím čtvrtletí začít snižovat, protože četné změny vládní politiky podkopávají finanční stabilitu.
• Trh práce v USA zůstává relativně silný, i když počet volných pracovních míst klesá. Inflace je stále vysoká, zejména na straně služeb. Reálný HDP začal rok dvěma čtvrtletními poklesy v řadě, ale očekává se, že ve třetím čtvrtletí poroste. Dlouhodobější výhled je však chmurnější.
• Kanadská ekonomika nadále vykazuje známky slabosti, protože výpůjční náklady se neustále zvyšují. Vzhledem k tomu, že se očekává, že Bank of Canada do konce roku zvýší sazby o dalších 100 bazických bodů, aby obrátila stále vysokou inflační křivku, sektory citlivé na úrokové sazby by měly být trvalou brzdou růstu reálného HDP. Pokles na kanadském trhu s bydlením v kombinaci s očekávaným dalším oslabením spotřeby a obchodu pravděpodobně uvrhne kanadskou ekonomiku do recese v první polovině roku 2023.

RIZIKA

Přetrvávající inflace zůstává největším rizikem pro globální ekonomiku, neboť by donutila mnoho centrálních bank zvyšovat úrokové sazby déle, než se očekávalo. A pokud centrální banky nezareagují dostatečně důrazně, vysoká inflace by se ve střednědobém horizontu mohla stát ještě zakotvenější a obtížněji redukovatelná, což by vyžadovalo ještě agresivnější měnovou politiku. Podle našeho základního scénáře se ekonomika ve Spojených státech, Kanadě a dalších zemích, zejména v Evropě dostane do regrese (její míra bude samozřejmě individuální, závislá na místních specificích). Bude-li však globální hospodářský pokles horší, než se očekávalo, mohl by do recese zatáhnout ještě více zemí. Vysoká inflace a rostoucí výpůjční náklady by mohly dále ochladit spotřebitelskou a podnikatelskou poptávku. Evropské exportní ekonomiky a Kanada by mohly být tvrdě zasaženy, pokud by se globální ekonomika propadla, což by poškodilo vývoz a obchodní podmínky. Větší skok v nezaměstnanosti a úrokových sazbách by také mohl znamenat strmější korekci, zejména v Kanadě. Evropská ekonomika je obzvláště zranitelná kvůli závratně vysokým cenám energií a hrozícímu nedostatku v důsledku války na Ukrajině. Přestože ceny ropy, některých potravin a dalších komodit zmírnily cenový tlak, válka na Ukrajině zůstává hlavním zdrojem nejistoty v naší prognóze.

Budeme také muset i nadále pozorně sledovat Čínu, kde by politika nulové tolerance COVID a následné uzavírání podniků mohly opět narušit globální dodavatelské řetězce. A pokračující problémy na čínském trhu s nemovitostmi by mohly zatížit poptávku po některých komoditách. Pak jsou tu rizika pro finanční stabilitu. Hlubší hospodářský pokles by mohl znamenat další bankroty a ostřejší korekce akciových trhů. Investoři by mohli v nadcházejících čtvrtletích požadovat vyšší rizikové prémie a být kritičtější k vládním rozhodnutím, která by mohla zhoršit stav veřejných financí nebo podkopat práci centrálních bank. Americký dolar by také mohl nadále posilovat, zejména vůči měnám zemí považovaných za ekonomicky a finančně křehčí.

PROGNÓZA

Globální výnosy od poslední aktualizace prudce vzrostly, což odráží zvýšené obavy týkající se finanční stability po problémech s fungováním britského trhu se zlatem a trvale vysoké jádrové inflace v USA. Ačkoli se nálada na trhu od té doby zlepšila, přetahovaná mezi inflací a růstem je i nadále v popředí a středu zájmů investorů. Jestřábí rétorika centrální banky spolu se zpomalujícím hospodářským růstem dále převrátila výnosové křivky v USA. Nadále očekáváme, že výnosové křivky zůstanou v nadcházejícím roce inverzní a postupně strmé, protože centrální bankéři se přikloní k méně jestřábí komunikaci. Obavy z propadu globálního růstu a politiky centrálních bank však udržely riziková aktiva v pozadí a je pravděpodobné, že to bude ještě nějakou dobu pokračovat. Uvolňování rozvah centrálních bank nadále odčerpává likviditu z finančního systému, což zvyšuje tlak na riziková aktiva. To vedlo k nižším cenám akcií, širším úvěrovým rozpětím a zvýšené poptávce po americkém dolaru, což vedlo k oslabení globálních měn.