Ruské firmy letos získaly z primárních nabídek nejvíce peněz od r. 2013

Objem primárních veřejných nabídek (IPO) akcií ruských firem za prvních šest měsíců letošního roku vystoupil na nejvyšší úroveň od zavedení západních sankcí vůči Moskvě. Podle propočtů agentury Reuters si ruské firmy zajistily na burze více než 2,4 miliardy USD (51,4 miliardy Kč). To je více, než kolik se jim od roku 2013 podařilo získat vždy za celý rok. Analytici banky UBS na začátku roku očekávali, že ruské firmy by letos mohly získat až deset miliard USD. Ruský producent zlata Nordgold se ale rozhodl svůj možná až několikamiliardový debut na burze v Londýně odložit, což vyvolává mezi analytiky obavy, že vlna vstupů ruských firem na burzu možná končí.

V posledních měsících vstoupily na burzu ruská lesnická skupina Segezha a maloobchodní prodejce Fix Price. Segezha si vybrala Moskvu a Fix Price Londýn. Akcie obou firem ale od debutu klesají. Naopak akcie ruského internetového prodejce Ozon, který vstoupil na trh loni v listopadu, od té doby zpevnily o více než 40 procent.

Dnes oznámil plány na nabídku akcií v Moskvě ruský provozovatel soukromých zdravotnických klinik European Medical Centre. Podle zdrojů chce z nabídky získat zhruba 500 milionů USD. Primární nabídku v USA podle zdrojů zvažuje maloobchodní společnost Familia. Státní banka Otkritie plánuje debut na burze v roce 2022. Odložení nabídky Nordgold by však mohlo firmy přimět k přehodnocení plánů.

Celosvětově se ale podle analytiků u primárních nabídek akcií projevují známky únavy investorů. Navíc ruští investoři mají na paměti riziko současných či budoucích sankcí.

V minulosti sliboval ruský trh s primárními nabídkami velké zhodnocení majetku díky privatizaci státního majetku. V roce 2006 přední ruská ropná společnost Rosněfť získala z nabídky v Londýně a v Moskvě 10,7 miliardy USD. V roce 2007 státní finanční společnosti Sberbank a VTB každá více než osm miliard USD.

I po ukončení této vlny nabídek se Rusko pohybovalo na předních místech v mezinárodním srovnání a roční objemy přesahovaly čtyři miliardy USD. Nicméně v letech 2012 a 2013 se, stejně jako v celé Evropě, objemy snížily. Na rozdíl od jiných zemí se však Rusko neprobudilo v dalších letech k životu, protože západní země uvalily na Moskvu sankce kvůli obsazení Krymu z roku 2014. Tlak pak zvýšil i prudký pokles cen ropy v letech 2014 a 2015. Investoři se ale mezitím naučili v sankcích orientovat.

Podnětem pro ruské firmy, aby se rozhodly pro primární nabídku akcií, by mohl být bez vlivu politiky podle některých bankéřů i růst cen ropy, která je hlavní vývozní položkou Ruska. Část analytiků se domnívá, že ceny ropy nyní směřují ke 100 dolarům za barel.