Ryzí zlato

Zlato jako cenný kov provází lidstvo od nepaměti. Právě pro svou vzácnost a další vlastnosti mu byla vždy přisuzována hodnota a bylo využíváno jako prostředek směny. Proto byla otázka čistoty zlata vždy jednou z těch nejdůležitějších. Konečně i slavný Archimédův zákon byl svým autorem údajně objeven při pokusu o zjištění ryzosti nové vavřínové koruny syrakuského krále Hierona II. Zvážit zlato totiž není problém, ale teprve až když dáme hmotnost do souvislosti s objemem váženého předmětu, který Archimédes dokázal přesně změřit, můžeme zjistit hustotu, která již napoví, zda je kov ryzí, nebo jde o slitinu zlata a jiného, méně ušlechtilého kovu. Ryzost samotná se dnes obvykle stanovuje číselně. Konkrétně se jedná o údaj, který vyjadřuje poměr hmotnosti drahého kovu v daném předmětu či slitině. Ve většině zemí je navíc stanoveno, že značka ukazující ryzost musí být vyznačena na všech předmětech z drahého kovu, zejména na špercích. V ČR se jedná o punc, značku státní zkušebny, kterou definuje tzv. puncovní zákon č. 539/1992 Sb.

Přečtěte si také: Investiční zlato   Zlaté nugety   Váhy a míry zlata

Jednotky ryzosti zlata

Čistota kovu se číselně vyjadřuje několika způsoby. Tradičně se udává v karátech, tedy v jednotce, kterou se také měřila (a dodnes měří) hmotnost drahých kovů a kamenů.

Přečtěte si také: Jak investovat do zlata   Zlaté slitky - švýcarská kvalita a garance

Karáty

Ve smyslu ryzosti se používá stupnice 1−24 kt. Jednotka karátu přitom odpovídá jednomu hmotnostnímu dílu z 24 dílů celku, tedy 1/24. Ryzí kov má pak 24 karátů, tedy 24/24. Karáty se užívají dodnes především ve šperkařství. Tam je totiž použití čistého zlata nepraktické pro jeho měkkost, ale i neekonomičnost. Do zlata se proto přidávají jiné, levnější kovy, které výsledné slitině propůjčí navíc příhodné vlastnosti, jako je větší tvrdost a pevnost a také zabarvení. Tak vzniká například oblíbené „bílé zlato“, které bývá ještě povrchově upraveno rhodiem pro lepší barvu.

Tisíciny

Nejen ve světě investic se mnohem častěji setkáme s novějším měřením ryzosti na tisíciny. Například nejčastěji používaná ryzost ve šperkařství je 14 kt. Ta odpovídá 375 tisícinám. Kvalitnější zlato, které se ve šperkařství běžně používá, je 18 karátů, což odpovídá 750 tisícinám. Na státní puncovní značce se můžeme setkat ještě s jiným vyčíslením, a to prostřednictvím ryzostního čísla. To se pohybuje od 0 do 5, přičemž 0 je ryzí zlato (24 kt.). Každá další jednotka ryzostního čísla snižuje koncentraci až k číslu 5, které odpovídá pouhým 9 karátům (375 tisícinám).

Zlaté slitky a mince

Ve světě investic se s jiným než ryzím kovem setkáváme spíše výjimečně. Například zlaté slitky jsou standardně vyráběny s ryzostí 999,9 − tedy nejblíže k co nejvyšší ryzosti. Jiná situace může nastat u mincí a medailí. Tam bývá ryzost předepsána. Zlaté mince mívají ryzost 900/1000 nebo 986/1000 (dukátové zlato). Moderní investiční mince se ale častěji vyrábí ve vyšší ryzosti 999,9/1000. V případě mincí bývá garantem pravosti stát a výrobcem příslušná mincovna. V případě medailí bývá v roli garanta přímo emitent. Mince je přitom platební, zatímco medaile plní funkci pamětní.

Pozn: Nejedná se o poskytování investičních služeb, protože fyzické zlato není investičním nástrojem ve smyslu § 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a proto tato činnost obchodníka s cennými papíry nepodléhá dohledu ČNB.

[sc:articleform id=12 articleid=1066]