Talkshow Offline Štěpána Křečka

Mezi pěti diskutujícími se objevily dvě dámy. Spíše národohospodářský pohled poskytla hlavní ekonomka Reiffeisen bank, Helena Horská, členka Národní rozpočtové rady vlády. Druhým ženským hlasem se stala bývalá rektorka Mendelovy univerzity, Danuše Nerudová, v současnosti známá zejména jako horká kandidátka na post prezidenta ČR. U diskusního stolu s ní zasedl i prezident současný. Konkrétně Petr Koblic, prezident Evropské federace burz a šéf pražské Burzy cenných papírů. Ten díky svým znalostem a zkušenostem přímo z trhu obohatil diskuzi praktickými vhledy. Další těžkou vahou mezi českými ekonomy byl Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a aktuální druhý předseda Národní rozpočtové rady vlády. Znalosti relevantní zejména k dnešní době předal také Michal Šnobr, největší minoritním vlastník akcií ČEZu a jeden z největších českých odborníků na energetiku. Celým večerem prováděl samozřejmě Štěpán Křeček, hlavní ekonom hostitelské společnosti BHS, který všechny tyto osobnosti dobře zná profesně a mnohdy i osobně. Když k tomu připočtete publikum složené z vlivných investorů a obchodních partnerů BHS, nepřekvapí vás jedna z vět, která zazněla v kuloárech: „Kdyby sem dnes spadla zbloudilá bomba, tak bude mít česká ekonomika vážný problém.“

Energetická krize z pěti úhlů pohledu

Přestože debata měla být původně zaměřena na různá ekonomická témata, vzhledem k aktuální situaci v Evropě se diskuse stále stáčela k energetice. O to zajímavější však bylo sledovat názorové pozice jednotlivých odborníků na základě jejich specializace. Mezi všemi asi nejvíce vynikl hlas Miroslava Šnobra, který je právě v tomto oboru doslova jako doma. Co je tedy podle jeho názoru skutečný důvod dnešních potíží? Odpověď se zdánlivě nabízí okamžitě - válka na Ukrajině a následné zastavení zásobování Evropy ruskými energiemi.

Podle Šnobra ale nejde o skutečné jádro problému. Válečný konflikt je spíš jen okolností odhalující hlubší nedostatky. Příčinou není dokonce ani greendeal nebo nefunkční jaderné elektrárny ve Francii ani ty vypnuté v Německu. Hlavní původ současné energetické krize vidí spíše obecněji ve vlivu politiků, kteří do energetiky promítají ideologii. Do tohoto segmentu se tak v posledních dekádách přestalo doopravdy investovat. A to přineslo další problémy. Například ještě v 70. a 80. letech bylo možné v Evropě postavit desítky reaktorů. Za posledních 30 let se však staví minimálně, a když, tak ne příliš úspěšně. Po dlouhodobém výpadku stavby jaderných elektráren se vytratily zkušenosti firem i jejich výrobní kapacity. Jaderná energetika získala špatné jméno a nároky na bezpečnost i technologii se zásadně zvýšily. Byrokracie spojená s jejich výstavbou je již tak přebujelá, že je budování nových elektráren prakticky nemožné.

[sc:gallery id=49]

Nešvary naší společnosti

Tématu přílišného vlivu byrokracie si všímá i Petr Koblic, který v této souvislosti vzpomněl i 150 let starou žádost Živnostenské banky o vstup na pražskou burzu. Jednalo se o dokument o pouhých dvou větách. Stejný úkon pro řádově menší firmu zabere dnes fascikl o minimálně 300 hustě popsaných stránkách. Svou roli hraje i efekt NIMB, tedy akronym „not in my backyard“, který připomněl Mojmír Hampl. Jde o tendenci lidí využívat různých způsobů, jak překazit cizí stavby ve svém okolí (a zároveň si stěžovat na námitky ostatních, pokud se týkají stavby jejich vlastní). Právě to se týká i výstavby projektů, jako jsou dálnice nebo právě elektrárny.

Odborníci se shodují, že trh s energiemi je v rozvratu. Jak by na to ale měl reagovat stát? Oba členové rozpočtové rady mají pochopitelně obavy z narůstajícího národního dluhu, ze kterého se financují úlevy firmám i domácnostem. Zajímavý pohled na toto téma má i Danuše Nerudová a akcentuje tak společenskou stránku celé situace. Lidé si podle ní po období velkého rozdávání ze státní kasy zvykli, že jejich problémy má vyřešit vláda. Společnost se tak dostala do stavu pasivity. Přestalo zaznívat, že každý z nás by se měl snažit v první řadě pomoci si sám. Chybí například tlak na šetření energií. Bez zvýšení daní však nemá rovnice řešení. To zas není obhajitelné ve chvíli, kdy stát získané peníze projí. Vláda musí nejdříve ukázat, že investuje do udržitelné budoucnosti, rozvoje infrastruktury, dostupnosti bydlení a tak dále. Za těchto předpokladů se dá o zvyšování daní hovořit. Jinak se bude jen dále roztáčet spirála projídání.

Co nás čeká?

Celkově ponuré perspektivy Evropy i České republiky rozjasnil alespoň jeden hlas. Petr Koblic na základě své znalosti trhu odhaduje, že ceny energií příští rok opět podstatně klesnou na zlomek ceny dnešní. Dopomoci tomu mají opravené jaderné elektrárny ve Francii i zprovozněné LNG terminály.

Ať už se situace bude vyvíjet jakkoli, podcast Štěpána Křečka bude situaci nejen v ekonomice pečlivě sledovat a glosovat. I nadále se v něm budou objevovat ty nejvlivnější a nejzajímavější osobnosti a jeho sledování vám tak jako doposud umožní široký náhled do aktuální situace v naší i světové ekonomice a společnosti celkově. Kvalitní informace a pohledy těch nejlepších expertů poskytují dobrý přehled a kontext. A ty jsou zase klíčové pro správná investiční rozhodnutí. Tak se tedy odpojte. Další stovka epizod právě začíná.