Výhled poptávky po ropě byl zastíněn zpomalující globální ekonomikou a kupní silou spotřebitelů, která je erodována inflací. Výroba byla vyšší, než se očekávalo, zejména v Rusku, což přispělo k nedávným poklesům cen. V důsledku toho jsme snížili náš odhad cenové hladiny pro rok 2022 pro cenu WTI (West Texas Intermediate) na konci roku na 90 USD za barel. Na straně nabídky však není nic jisté. Rychlý pokles cen v posledních několika týdnech vedl některé producenty, zejména na Blízkém východě, k oznámení snížení produkce. Také nedostatek investic do sektoru v posledních letech znamená, že existuje omezená schopnost zvýšit nabídku ve střednědobém horizontu, což by mělo udržet ceny vyšší. Na trhu se zemním plynem výrazný schodek nadále žene ceny nahoru. Ačkoli by úroveň skladování měla být dostatečná pro zimu, pro rok 2022 předpokládáme průměrnou roční cenu Henry Hub ve výši 7,30 USD za MMBTU (million British Thermal Units).
Ropa
Ruská produkce ropy se zatím ukázala jako odolná a od března 2022 klesla jen o 3%, na rozdíl od očekávání blížícího se 30%. Dopad sankcí je však postupem času pociťován silněji. Dovoz ruské ropy do EU a Spojeného království se od začátku roku snížil o 0,9 MMb/d (v milionech barelů denně), zatímco dovoz z USA vzrostl o 0,4 MMb/d. Embargo EU na ruskou ropu vstoupí v platnost do konce roku a bude představovat dalších 1,4 MMb/d ruské produkce ropy, která bude muset najít nové odběratele.
Čína a Indie byly dosud náhradou za trh EU, ale globální ekonomické zpomalení a jejich menší poptávka začínají zatěžovat jejich chuť po ruské ropě. Odolnost ruských dodávek přesto přispěla k tomu, že ceny ropy klesly z jarních maxim 120 USD za barel (graf 3) a trh by měl zůstat v první polovině roku 2023 v přebytku. Organizace zemí vyvážejících ropu a její partneři (OPEC+) však nedávno oznámili, že od října sníží produkci o 0,1 MMb/d. I když se nejedná o drastické snížení, signalizuje záměr kartelu udržet ceny ropy stabilní a relativně vysoké.
Spojené státy přitahují stále větší pozornost kvůli plánům na doplnění svých strategických ropných rezerv, které klesly na nejnižší úroveň od října 1985 (graf 4). Informace jsou jen velmi zevrubné, ale očekává se, že první smlouvy budou uděleny v nadcházejících měsících pro dodání v roce 2023. To by mohl být způsob, jak by americká vláda mohla udržet poptávku a ceny stabilní. Očekává se proto, že nabídka v USA bude i nadále růst, protože ceny by měly zůstat dostatečně vysoké, aby udržely podniky ziskové, a Evropská unie potřebuje nahradit ropu z Ruska. Produkce ropy také v posledních několika týdnech překročila 12 MMb/d, což je úroveň, která nebyla zaznamenána od března 2020, ačkoli počet aktivních vrtných souprav na začátku září prudce klesl, což by mohlo omezit růst nabídky.
Nejistota zůstává klíčovou výzvou. Jak již bylo zmíněno, očekáváme, že slabá globální ekonomika povede k poklesu spotřeby ropy na začátku roku 2023. To znamená, že pokud se ekonomické zpomalení zhorší nebo USA oficiálně vstoupí do recese, mohli bychom se dočkat ještě silnější korekce poptávky po ropě a cen. Po roce 2023 je výhled poptávky a nabídky poznamenán nejistotou spojenou s transformací energetiky. Na rozdíl od minulosti nešel růst cen ropy ruku v ruce s nárůstem investic (graf 5). Zdá se, že vysoké ceny energií už nestačí ke stimulaci americké produkce. Místo toho se výrobci více zajímají o ziskovost a návratnost investic. Nedostatek investic by dnes mohl ve střednědobém horizontu omezit potenciál růstu nabídky a udržet ceny ropy vyšší.
BENZÍN
Ceny benzínu také klesly ze svého jarního maxima 5 USD za litr pod hranici 4 USD. Na straně rafinérií zůstalo využití provozuschopné kapacity během léta vysoké a v srpnu dosáhlo vrcholu 94,5 %. Po prudkém růstu letos na jaře se rafinérské marže, rozdíl mezi cenou ropy a cenou rafinovaného produktu, vrátily na normálnější úroveň. Ceny benzínu by však měly i nadále postupně klesat, protože ekonomika zpomaluje a vysoké ceny v posledních měsících omezily poptávku.
ZEMNÍ PLYN
Ceny zemního plynu opět vzrostly, zejména v Evropě, protože Rusko stále hrozí, že nadobro vypne plynovod Nord Stream 1. Henry Hub, UK NBP a nizozemské ceny TTF vzrostly od začátku roku o 95%, 46% a 170% (graf 7). Přestože jsou evropské zásoby zemního plynu na zimu poměrně dobře zabezpečeny, přerušení ruských dodávek by mohlo vyhnat ceny ještě výš a udržet je tam několik měsíců. Očekáváme proto, že ceny zemního plynu zůstanou vysoké i ve druhé polovině roku 2023. Vysoké ceny energií se projevují na evropských účtech domácností a firem za elektřinu, které se od ledna 2019 téměř ztrojnásobily. Aby se omezily ekonomické dopady, britská vláda zavedla záruku cen energie, která slibuje, že ušetří průměrné domácnosti 1 000 liber ročně. Očekává se, že Evropská unie zavede (na celoevropské i separátní úrovni) podobné opatření velmi brzy, respektive na národních úrovních se tak již děje.
Základní kovy
Nízké zásoby vytvářejí v klesajícím trendu podporu cen
PROGNOŹA
Pokles spotřeby zboží a zpomalující ekonomika, zejména v Číně a Evropě, připravují půdu pro pokles cen průmyslových kovů. Očekáváme, že LMEX (London Metal Exchange Index) bude mít v roce 2022 dále mírně poklesne a ukončí rok s ročním průměrem 4 220. Očekáváme také, že klesající trend bude pokračovat i v roce 2023, protože recese se stává v některých zemích pravděpodobnější (Kanada a některé členské státy EU). Tento pokles by však mohl být zmírněn nízkými zásobami a nejistota pravděpodobně udrží trhy volatilní.
Oživení poháněné znovuotevřením Číny je nyní za námi. Poté, co začal opět klesat, se LMEX drží kolem 3 650 bodů, čímž se jeho meziroční ztráta zvýšila na 18% (graf 8). Hnací silou klesajícího trendu je zpomalení výrobní aktivity, zejména v rozvíjejících se zemích, které oslabuje poptávku. Zásoby základních kovů prudce klesly, přičemž hliník a nikl jsou o 78,6% a 76,4% pod jejich 5letým mediánem (graf 9). Pouze cín je v pozitivním teritoriu na +44,4%. V této souvislosti, i když se očekávají nepříznivé účinky, by ceny měly stále zůstat nad úrovní před pandemií. Mezi nestabilním geopolitickým prostředím, ekonomickou nejistotou v Číně a riziky recese však existuje řada faktorů, které by mohly vychýlit ceny oběma směry.
HLINÍK
Cena hliníku klesla od začátku roku o 19% (graf 10). Dodávky hliníku nadále rostou, zejména díky čínské produkci, přičemž globální produkce vykazuje v červenci meziroční nárůst o 2%, (International Aluminium Institute). Čína však uvalila omezení na spotřebu elektřiny, což by mělo čínské dodávky utlumit. V Evropě a Severní Americe se výroba nadále potýká s vysokými cenami energií. Vzhledem k tomu, že se očekává, že klesající poptávka bude kompenzována omezenou globální nabídkou a nízkými zásobami, je potenciál poklesu cen hliníku omezený. Střednědobý výhled zůstává příznivý, přičemž se očekává zvýšené používání hliníku ve výrobě v rámci transformace energetiky.
MĚĎ
Vysoké ceny v posledních měsících přiměly doly ke zvýšení produkce. V kombinaci se zpomalením poptávky klesla cena mědi od začátku roku o 19% (graf 10). Narušení dodavatelského řetězce však přetrvává. Těžba v Latinské Americe zůstává nejistá kvůli riziku stávek pracujících, místní opozici vůči dolům, klesající kvalitě rudy a suchu. Stejně jako u hliníku se očekává, že energetický přechod bude ve střednědobém horizontu řídit rostoucí poptávku po mědi. Situace na straně nabídky je však méně jasná. Aby bylo možné uspokojit očekávaný nárůst poptávky, bude třeba realizovat nové těžební projekty. V důsledku toho očekáváme, že cena mědi zůstane vysoká.
NIKL
Cena niklu kolísala kolem $ 24,000 za tunu v posledních týdnech (graf 11). Současný přebytek trhu naznačuje, že ceny budou i nadále klesat ve druhé polovině roku 2022 a do roku 2023, ale stále se očekává, že zůstanou nad předpandemickou úrovní. Navíc inherentní rizika války na Ukrajině, narušení dodavatelského řetězce a zotavení Číny by mohly vyvinout tlak na růst cen niklu.
OSTATNÍ KOVY
Výroba zinku i nadále čelí výzvám, což omezuje potenciál pro snížení jeho ceny. Cena zinku zatím v roce 2022 klesla o 11 % (graf 12). Vzhledem k deficitnímu trhu se očekává, že ceny zinku zůstanou vysoké ještě několik dalších měsíců. Pokud jde o ocel, ceny od začátku roku klesly o 40%, přičemž omezení volného pohybu osob v Číně a válka na Ukrajině přispěly k nejistotě ohledně výhledu poptávky na roky 2022 a 2023. Podpora může pocházet z čínského plánu obnovy, ale nemusí stačit k tomu, aby čelila globálnímu hospodářskému zpomalení, které by mohlo ceny dále stlačit dolů.
Drahé kovy
Ceny zlata pod konkurenčními tlaky
PROGNŹA
Protichůdné síly vyvíjejí tlak na cenu zlata. Na jedné straně geopolitická nejistota, hospodářské zpomalení a rizika recese potenciálně tlačí ceny nahoru. Na druhé straně rostoucí výnosy dluhopisů a pevný americký dolar stahují ceny dolů. Očekáváme, že cena zlata, v souladu s restriktivní politikou Fedu, do konce roku 2022, dále mírně oslabí a na začátku roku 2023, jak se bude zhoršovat ekonomické klima a měnověpolitický cyklus na dolaru se završí, může cena krátkodobě mírně vzrůst. Předpokládáme, že průměrná roční cena zlata bude činit v roce 2022 1 810 USD za unci, a bude pokračovat ve svém klesajícím trendu.
ZLATO A STŘÍBRO
Zlato v srpnu znovu získalo půdu pod nohama, když napětí mezi Čínou a USA a rizika recese zatlačily investory do bezpečných přístavů, čímž se pokles cen pro rok 2022 snížil na přibližně 5% (graf 13). Hodnota amerického dolaru však také vzrostla, což stlačilo cenu zlata dolů. Tento efekt ještě zhoršuje to, že výnosy dluhopisů obnovují svůj vzestupný trend. V současném ekonomickém a geopolitickém kontextu je pravděpodobné, že status zlata jako bezpečného přístavu udrží jeho cenu v příštích několika měsících stabilní, nebo jen v mírném dodatečném poklesu. Stříbro naopak utrpělo větší ztrátu, když od začátku roku kleslo o 20 % (graf 14). Jeho cenové pohyby sledovaly zlato.
PLATINUM & PALLADIUM
Ceny platiny a palladia zůstávají volatilní. Za rok 2022 generovaly příslušné ztráty/zisky ve výši -12,4 % a 2,2 % (graf 15). Očekáváme, že cena palladia zůstane vysoká, přičemž Rusko bude představovat zhruba 40% celosvětové těžební produkce a zjevné narušení dodavatelského řetězce. Očekává se však, že v druhé polovině roku 2023 se ruská produkce zvýší.
Ostatní komodity
Ceny řeziva z měkkého dřeva klesají, zatímco výhled pro obilí zůstává nejistý
LESNÍ PRODUKTY
Ceny řeziva z měkkého dřeva se v posledních měsících propadly (graf 16) a od jara působí na ochlazení poptávky několik faktorů. Ceny samy o sobě některým kupcům materiálů a spekulantům na budoucí boom zhořkly. Zvýšení úrokových sazeb, rostoucí ceny energií a inflace navíc společně ochromily kupní sílu spotřebitelů (graf 17). I když ne zcela na minimech zaznamenaných v září 2021, ceny v důsledku toho klesly, když již několik týdnů mají mírně klesající trend. Přesto existuje určitý tlak na poptávku, přičemž potřeby na frontě bydlení stále nejsou uspokojeny. Pokud jde o buničinu a papír, ceny zůstávají vysoké kvůli rostoucím nákladům na suroviny, chemikálie a fosilní paliva, jakož i nákladům na skladování. Hospodářské zpomalení nebo rýsující se recese sníží poptávku po všech lesních produktech, což by mělo zmírnit ceny na konci roku 2022 a do roku 2023.
ZEMĚDĚLSKÉ KOMODITY
I když je aktuálně severní polokoule v období sklizně, přírodní podmínky – jejich dramatické proměny, zejména rostoucí průměrná teplota a nízké srážky, mohou ještě některé výnosové křivky a objemy produkce poslat do neuspokojivých, případně katastrofických čísel. Zatímco na jaře a na začátku léta ceny klesaly, jsou opět na vzestupu, zejména u sójových bobů a kukuřice (graf 17). A to navzdory úlevě po dohodě, kterou Ukrajina a Rusko dosáhly koncem července a která znovu otevřela přístavy pro vývoz agrárních produktů a komodit. Pokud jde o pšenici, ceny se od poloviny července příliš nepohnuly. Napětí zůstává hmatatelné: jakékoli porušení dohod mezi Ruskem a Ukrajinou o přepravě izolovaných plodin by mohlo opět vyhnat ceny do nebes.
Celkově, jak se blížíme ke konci léta, ceny pšenice, kukuřice a sóji stojí na úrovni před ukrajinskou válkou - ale stále výrazně nad cenami z konce roku 2010. V roce 2023 bychom mohli vidět pokles cen kvůli ochabující poptávce, ale pouze v případě, že ukrajinský vývoz bude pokračovat. Ceny zůstanou nad historickými průměry, ale pod úrovní roku 2022.