V Německu začíná soud s šéfem zkrachovalé finanční firmy Wirecard

V Německu dnes začíná soudní řízení s šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Soud začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami zkrachovala, a spolu s ní skončila i naděje Německa na vytvoření nového technologického šampiona, který by konkuroval firmám z amerického Silicon Valley. Informují o tom dnes tiskové agentury.

Braun, který pochází z Rakouska, čelí obvinění z podvodu a dalších trestných činů, od července 2020 je ve vyšetřovací vazbě. Spolu s ním před soudem stanou ještě dva zaměstnanci společnosti, uvedla agentura Bloomberg.

Ke sledování procesu se přihlásily více než tři desítky novinářů z celého světa. Slyšení je naplánováno na 100 dní a soud se zřejmě protáhne až do roku 2024. Předsedající pětice soudců musí pročíst materiály shromážděné ve více než 700 svazcích dokumentů.

Finanční společnost Wirecard v červnu 2020 vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (46,2 miliardy Kč), které vykazovala v účetnictví. Prokuratura tvrdí, že obvinění od roku 2015 falšovali údaje o hospodářských výsledcích firmy.

Braun je od svého zatčení ve vazbě. Na veřejnosti se objevil pouze před dvěma lety v listopadu, kdy byl v Berlíně vyslechnut parlamentním výborem, který se snažil skandál objasnit. Neposkytl však žádné informace o tom, co mohlo způsobit krach někdejšího oblíbence investorů a politiků.

Pád firmy Wirecard ztrapnil i německé regulační orgány a politické instituce, protože varovné signály existovaly už několik let. Mnichovští prokurátoři se po sérii kritických článků o firmě dokonce nejprve postavili na stranu firmy a místo Wirecard začali vyšetřovat novináře a některé obchodníky. Po pádu firmy odstoupil šéf německého úřadu pro finanční dohled BaFin Felix Hufeld.

Prokurátoři podali žalobu letos v březnu. Obvinili Brauna spolu s bývalým účetním Stephanem von Erffou a šéfem pobočky Wirecard v Dubaji Oliverem Bellenhausem, který se stal důležitým svědkem. Podle žalobců si trojice vymyslela mimořádně ziskové aktivity, zvláště v Asii, aby vyvolala důvěru, že Wirecard je úspěšnou společností. Ve skutečnosti ale podkladová aktiva v Dubaji, na Filipínách a v Singapuru neexistovala a dokumenty byly podle prokurátorů zfalšované. Banky a dluhopisoví investoři pak firmě půjčili 3,1 miliardy eur s mylným předpokladem, že dlužník je úspěšná, prosperující, řádně řízená a bonitní společnost.

Kolaps Wirecardu nepoškodil pouze banky a držitele dluhopisů, ale i desetitisíce akcionářů podniku. Tržní hodnota firmy Wirecard po jejím zařazení do hlavního indexu frankfurtské burzy DAX v září 2018 překročila 20 miliard eur, tyto peníze se však následně rozplynuly.

Braun je také obviněn ze zneužití důvěry, protože přiměl Wirecard zaplatit více než 200 milionů eur téměř neznámé společnosti, což byl manévr, který vymyslel se svou tehdejší pravou rukou, provozním ředitelem Wirecardu Janem Marsalekem. Část těchto peněz se pak vrátila těmto dvěma mužům. Marsalek po vypuknutí skandálu uprchl a nyní je na seznamu nejhledanějších osob Interpolu.

Zpětné dohledání obchodních aktivit trvalo početnému týmu vyšetřovatelů více než rok. Jen v Německu bylo kvůli tomu vydáno více než 40 příkazů k domovní prohlídce. Úřady si potřebné údaje zajistily také z míst, jako je Mauricius, Filipíny a Brazílie.

Braun obvinění odmítá a tvá na tom, že zahraniční partnerský obchod, který je centrem obvinění, byl skutečný. Jeho právník Alfred Dierlamm tvrdí, že Marsalek a další osoby podle zjištěných důkazů vytvořili propracovaný systém, který bez Braunova vědomí odváděl peníze z Wirecardu do jejich vlastních kapes.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy v roce 2020 zasáhl i klienty v České republice.

Německo zažilo řadu účetních skandálů i významných finančních krachů, s Wirecardem se jich ale dá srovnat málo. To byl totiž první krach firmy obchodované na burze, která byla součástí hlavního indexu DAX.

Zdroj: ČTK