Češi utratili v Polsku za cigarety 6 miliard korun

Cigarety v Polsku stojí přibližně o 50 korun méně než v České republice, což je důvod, proč pro ně Češi začali ve velkém jezdit. Důvodem pro nižší cenu je zejména to, že polská spotřební daň je zhruba o třetinu nižší než ta česká. V obou zemích přitom DPH a spotřební daň tvoří zhruba 80 procent z maloobchodní ceny krabičky cigaret.

Výběr spotřební daně z tabáku v České republice se v posledních letech blíží hranici 60 miliard korun. Dominantní část výběru tvoří inkaso spotřební daně právě z prodejů cigaret. Ačkoli došlo v roce 2020 ke zvýšení spotřební daně na cigarety o 17 procent, následně ke zvýšení o 10 procent a poté dvakrát po pěti procentech, celkový výběr daně tato zvýšení nijak neodráží. Naopak můžeme říct, že celkový výběr daně začal klesat.

Nejvýznamnějším důvodem je úplná ztráta cenové konkurenceschopnosti České republiky vůči Rakousku a významný pokles cenové konkurenceschopnosti proti Německu, což zcela odradilo rakouské spotřebitele od nákupů cigaret v České republice a významně snížilo nákupy německých spotřebitelů. Zároveň s tím rostl odstup českých cen od těch polských, což vede české kuřáky k nákupům v Polsku.

Neprojevuje se ani pozitivní dopad vyšších sazeb spotřební daně na prevalenci kuřáctví. Nedávno publikovaná Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2022 konstatuje, že „podíl kuřáků v dospělé populaci mírně klesal do roku 2015, v posledních letech se zásadně nemění“. To potvrzuje i reprezentativní šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav, podle něhož se podíl kuřáků v populaci snižuje stále stejným tempem bez znatelného zvýšení od roku 2020 v důsledku prudkých zvýšení daně. V kombinaci s tvrdými daty z inkasa spotřební daně a z odběru tabákových nálepek to potvrzuje, že se Češi uchylují k hledání alternativ mimo legální domácí trh s cigaretami.

Dalším důvodem, proč inkaso spotřební daně dlouhodobě zůstalo za očekáváním, je nízká míra zdanění zahřívaného tabáku, v menší míře pak také absence spotřební daně na nikotinové sáčky a náplně do elektronických cigaret. Plán vlády v konsolidačním balíčku, iímž připravuje zdanění právě těchto dvou kategorií, tak bude mít z pohledu dopadů na státní rozpočet pozitivní dopady. V případě zahřívaného tabáku je z pohledu rozpočtu pozitivní postupné sbližování míry zdanění mezi klasickými cigaretami a zahřívaným tabákem, který je nyní oproti klasickým cigaretám zdaněn pětkrát méně. U klasických cigaret je Česká republika již za hranicí, kdy by další zvýšení spotřební daně přineslo i zvýšení inkasa. U zahřívaného tabáku tuto hranici Česká republika teprve hledá.

Pro zajištění dodatečných příjmů rozpočtu by plánované patnáctiprocentní meziroční zvýšení sazby na zahřívaný tabák mohlo být razantnější. Stejně jako cílová míra zdanění zahřívaných cigaret vůči klasickým cigaretám by mohla být vyšší než 29 procent v roce 2027, neboť taková míra zdanění je v evropském srovnání stále velmi nízká. Ilustrativním příkladem je Německo, kde je míra zdanění zahřívaného tabáku vůči klasickým cigaretám na úrovni 80 procent. Na této hladině zůstává i cenový rozdíl mezi zahřívaným tabákem a klasickými cigaretami, takže cenová motivace pro spotřebitele, aby přešel na méně škodlivý produkt, zůstává na stejné úrovni, na jaké byla před významným přiblížením spotřebních daní na oba produkty.