ČNB v módu „stop and go“
Vrcholem tohoto týdne je dnešní zasedání České národní banky. Bankovní rada v únoru jednohlasně rozhodla na svém prvním letošním měnově-politickém jednání obnovit cyklus uvolňování měnové politiky po prosincové pauze. Dnes se bude podobně jako na předchozích zasedání rozhodovat mezi snížením sazeb o 25bb či jejich stabilitou.
Pro obě varianty existují argumenty, nicméně my se domníváme, že v bankovní radě převládne opatrnější přístup. Ačkoli únorová prognóza ČNB doporučuje snížení sazeb až k 3% hranici do poloviny letošního roku, členové bankovní rady preferují přísnější měnovou politiku. Rizika jsou totiž hodnocena jako mírně proinflační (zejména ceny služeb a potravin) a do toho se zvyšuje aktuální ekonomická nejistota. Přirozenou úrokovou sazbu vidí jednotliví členové bankovní rady mezi 3-3,50 %, proto prostor pro další snížení sazeb je velmi omezený. V tomto smyslu se vyjádřili v minulém týdnu Jan Kubíček i Jakub Seidler, kteří tak dali zřetelně najevo, jak budou dnes hlasovat. Bankovní rada si proto dopřeje více času na vyhodnocení příchozích dat a také dalšího geopolitického vývoje. Základní úroková sazba by tak zůstala na úrovni 3,75 %. Snížení sazeb nyní očekáváme na květnovém zasedání a následnou delší úrokovou stabilitu.
Ze Spojených států amerických dorazí únorové statistiky objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. Po jejich meziměsíčním nárůstu v lednu o více než 3 % se očekává jejich pokles o 1 %. Bez volatilního odvětví dopravy je predikováno jejich mírné zvýšení o 0,2 %, přičemž v předchozím měsíci stagnovaly.
Pohled zpět:
Březnový průzkum instituce Ifo ukázal, co se očekávalo. Německý byznys hodnotí současnou ekonomickou situaci největší evropské ekonomiky lépe než v předchozím měsíci a zároveň se zlepšují budoucí očekávání vývoje tamní ekonomiky v dalších měsících. Optimismus mezi podnikateli vzrostl zejména v souvislosti s výsledky předčasných parlamentních voleb, ze kterých vyšla vítězně CDU/CSU. Ta by společně s SPD mohla dávat větší důraz na ekonomický růst. Ostatně první krok byl již vykonán, když byla reformována tzv. dluhová brzda, která bránila nadměrnému zadlužování, na druhé straně ovšem potlačovala investice, a tím i ekonomický růst. To by se nyní mělo změnit, když německá vláda hodlá investovat až 500 mld. eur především do infrastruktury a obrany v následujících 12 letech.
Maďarská národní banka ani v čele s novým guvernérem Vargou nepootočila kormidlem měnové politiky a opět ponechala úrokové sazby nezměněny. Bankovní rada ani neměla jinou možnost, jelikož tamní inflace zůstává na zvýšených hodnotách a výhled není zrovna nejpříznivější. Vzhledem k tomu, že se tento krok široce očekával, maďarský forint zakončil včerejší den takřka na identické úrovni, na které začínal.
Důvěra spotřebitelů ve Spojených státech amerických se dále snižuje, když index instituce Conference Board poklesl z revidovaných 100,1 (původně 98,3 bodů) na 92,9 bodů. Zatímco vnímání současné situace se zhoršilo jen relativně mírně, strach z budoucího vývoje opět vzrostl. Ve stejný čas byl ještě publikován únorový údaj o počtu prodaných bytů, kterých se prodalo o necelá 2 % více než v lednu, konkrétně 676 tisíc. Tento výsledek byl téměř v souladu s mediánovým odhadem trhu (680 tisíc).
Americký index S&P 500 si včera připsal zisk ve výši 0,2 %, naopak pražský PX stejnou hodnotu odepsal. Německý DAX vzrostl o více než 1,1 %. Koruna začíná dnešní den před zasedáním ČNB okolo hranice 24,90 EUR/CZK.
