Americké akcie v úterý uzavřely výrazně níže
Írán vypálil na Izrael více než 100 balistických raket, což vedlo k největšímu nárůstu cen ropy za téměř rok. V čele poklesu stál technologický index Nasdaq Composite, který ztratil přibližně 1,5 %.
Průmyslový index Dow Jones se posunul o zhruba 0,4 % níže, zatímco referenční index S&P 500 se vzpamatoval z výraznějších ztrát a zakončil den poklesem o zhruba 0,9 %.
Američtí zaměstnanci se v situaci zpomalujícího se trhu práce stále více obávají hledat nové zaměstnání. Nové údaje Úřadu pro statistiku práce zveřejněné v úterý ukázaly, že míra odchodů která je měřítkem sentimentu se v srpnu snížila na 1,9 % z červencových 2 %, což představuje nejpomalejší tempo od června 2020. S vyloučením pandemie je míra odchodů nejnižší od roku 2015. Mezitím průzkum Job Openings and Labor Turnover Survey (JOLTS) ukázal, že během měsíce bylo přijato 5,31 milionu nových zaměstnanců, což je méně než 5,41 v červenci. Míra zaměstnanosti v srpnu dosáhla 3,3 % a snížila se z červencové hodnoty 3,4 %. Bez zahrnutí pandemie byla míra zaměstnanosti v srpnu na nejnižší úrovni od roku 2013. „Je opravdu těžké najít práci,“ napsal v úterý Guy Berger, ředitel ekonomického výzkumu v The Burning Glass Institute.
Ceny ropy v úterý prudce vzrostly poté, co Írán vypálil více než 100 balistických raket proti Izraeli. Cena ropy West Texas Intermediate vzrostla o více než 5 % a obchodovala se těsně pod hranicí 72 USD za barel. Jednou z obav spojených s růstem trhu s ropou je dopad, který by mohl mít na inflaci, protože vyšší ceny energií v dlouhodobém horizontu mohou často zvýšit vstupní náklady na zboží a služby. To by potenciálně mohlo vést k dalšímu růstu cen ve všech oblastech, včetně neenergetických kategorií. Výrazná eskalace ze strany Íránu hrozí zapojením USA do války, čemuž se Teherán bude pravděpodobně snažit vyhnout. Írán se na světové produkci ropy podílí přibližně 4 %. Zpravidla 5% zvýšení cen ropy přidává k celkové inflaci ve vyspělých ekonomikách, jako jsou Spojené státy, přibližně 0,1 % bodu. Domnívám se proto, že by bylo zapotřebí mnohem většího (a trvalého) zvýšení cen ropy, aby to mělo vliv na politiku centrálních bank.
Na východním pobřeží a pobřeží Mexického zálivu začala v úterý brzy ráno stávka přístavních dělníků, která hrozí zastavením poloviny námořní dopravy v USA a může stát ekonomiku miliardy dolarů denně. Pokud to bude trvat déle než několik dní nebo více než týden, dojde k masivním kaskádovým efektům, řekl zakladatel a generální ředitel společnosti Flexport ještě před začátkem stávky. Poznamenal, že 15 % světových kontejnerových lodí by mohlo být vyřazeno z provozu, což by mělo za následek „obrovské snížení kapacity“ a potenciálně by mohlo způsobit narušení dodavatelského řetězce „mnohem horší“, než jaké zažila americká ekonomika během pandemie. Hlavní ekonom společnosti Raymond James Eugenio Aleman však předpovídá, že stávka nepodnítí inflaci, což je hlavní obava v době, kdy oficiálně začíná odstávka. „Ačkoli stávka ovlivní ~40 % objemu kontejnerů v USA a přichází v nevhodnou dobu před klíčovou sváteční nákupní sezónou a volbami, neměla by podstatně podpořit inflaci, jako to udělaly odstávky přístavů v letech 2021-2022“ uvedl. „Důvod: změkčení spotřebitelské poptávky. Pomalejší růst zaměstnanosti, náročnější spotřebitel a očekávané snížení nákladů na přístřeší by měly omezit dopad na růst“ dodal.
