Bailout italských bank pokračuje

Itálie plánuje zachránit další dvě banky, Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca, které v pátek 17. oficiálně oznámily, že italský stát požádaly o tzv. preventivní rekapitalizaci – mechanizmus, který využívá výjimky z pravidel EU, které mají chránit daňové poplatníky před tím, aby hradili sanaci bank ze svého dříve, než utrpí ztráty vlastníci a věřitelé bank. Itálie již tento mechanizmus využívá k záchraně Monte de Paschi, kam stát podle očekávání má nalít cca 6,6 mld. EUR s tím, že zbytek do celkové částky 8,8 mld. EUR ponesou na bedrech majitelé podřízených dluhopisů, ale drobným investorům budou ztráty kompenzovány státem s tím argumentem, že byly při nákupu těchto dluhopisů nedostatečně informováni o jejich rizicích. Drobní investoři do dluhopisů bank houfně investovali a jsou to potenciální voliči, proto se italské vlády snažní vyhnout tomu, aby utrpěly ztráty. A už vůbec nechce Itálie dopustit, aby ztráty utrpěli velcí vkladatelé, kteří by podle striktních evropských pravidel utrpěly ztráty, tj. přišli by o své peněžní vklady, pokud by na úhradu ztrát a na navýšení kapitálu nestačily částky konvertované od majitelů dluhopisů. Itálie se nyní snaží aplikovat tento z jejího pohledu úspěšný princip na další problémové banky.

V případě Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca jde celkem o cca 5 mld. EUR a tyto banky již v loňském roce jednou byly zachráněny soukromým fondem Atlante, který je ale stejně finančně podporován italským státem.

Špatná kondice italských bank dělá vrásky evropským regulátorům, protože díky velikosti celkových problémových dluhů v bankovním sektoru i vzhledem k tomu jak velký dluh má italský stát, je Itálie výrazně větší systémový problém než například tolik medializované Řecko. ECB předběžně schválila bailout monte dei Paschi, ale ještě finálně nerozhodla, zda použité řešení neporušuje společná evropská pravidla. Takže podobné řešení u dalších dvou italských bank naznačí, zda princip použitý u Monte dei Paschi byl výjimkou nebo spíše novým pravidlem, novou vynucenou realitou. Výjimka z pravidel EU by se totiž měla používat pouze dočasně a v případě, že banky neprošly stress testy ECB, ale jsou jinak zatím životaschopné a solventní, pokud nezachránění těchto bank by mohlo vést k výraznému narušení ekonomiky a finanční stability dané ekonomiky. Tato definice je v praxi velmi flexibilní a náchylná k interpretaci dle potřeby. Systém funguje tak, že ECB nejprve určí, že banka dle stress testů neplní kritéria, určí, kolik kapitálu bance chybí, a Evropská komise posléze rozhodne, zda konkrétní stát při „bailoutování“ specifické banky splňuje podmínky udělí výjimku z pravidel pro konkrétní banku.

Nutnost rekapitalizace bank, očištění od špatných úvěrů a posílení rozvah bank si uvědomují i v jiných zemích Evropy a mimo jiné i šéfka bankovního dohledu Evropské centrální banky Daniele Nouyová prohlásila, že v případě, že některé banky v eurozóně nebudou ekonomicky životaschopné, budou muset být zřejmě uzavřeny. (http://uk.reuters.com/article/uk-eurozone-banks-italy-veneto-idUKKBN16T0HA).

Německo se spíše přiklání k tichému a pokojnému bailoutu se státní pomocí, tedy udílení výjimek, aby nedošlo k rozšíření nákazy a případné paniky na další italské banky a eventuálně na banky dalších evropských zemí. Německé banky jsou také největším věřitelem většiny problémových bank, takže státní bailout například italským státem je pro Německo výhodnější, než kdyby sanaci bank platili německé banky prostřednictvím ztrát na vlastněných dluhopisech a akciích problémových bank.

Na druhé straně stojí ECB a Evropská komise, které chtějí, aby se jejich systém pravidel dodržoval. S každou výjimkou hrozí politizace problému a snížení kredibility těchto institucí a ochota k respektování jejich pravidel, pokud příliš mnoho bank bude zachráněno státy místo toho, aby byly kvůli své slabé pozici zlikvidovány.

Dalším problémem pro banky Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca je, že část majitelů dluhopisů banku žaluje, že byli nuceni konvertovat své podíly do akcií. Pokud se banka s nimi nedohodne mimosoudně, hrozí nejistota ohledně velikosti těchto případných soudních pohledávek. Tato nejistota by dále mohla narušovat stabilitu těchto bank a snižuje šanci na rychlé řešení situace.