Bohaté úterý před námi
Dnes nejprve zjistíme, jak je hodnocena podnikateli současnost a budoucnost německé ekonomiky, a to v rámci průzkumu Ifo. U hodnocení aktuální situace se výraznější změna trendu neočekává, zatímco výhled bude nejspíše vnímán optimističtěji.
Důvodem je vítězství pravicově konzervativní CDU/CSU, která vytvoří s SPD (sociální demokracií) příští vládu, tzv. „velkou koalici“. Investorům se zamlouvá varianta vlády s co nejméně stranami, která by měla být akceschopnější. Zároveň byla budoucí vládou (společně s hlasy Zelených) ještě ve starém složení Bundestagu reformována tzv. dluhová brzda, díky čemuž německá vláda může investovat obrovské množství finančních prostředků (až 500 mld. eur v dalších 12 letech) zejména na obranu a infrastrukturu. Tento fiskální stimul by měl nakopnout největší evropskou ekonomiku, která v posledních letech stagnuje. Nicméně to na druhé straně vytváří určitá proinflační rizika, proto jsme přistoupili k revizi naší prognózy a nově očekáváme, že bankovní rada ECB ponechá úrokové sazby na dubnovém zasedání na stávající úrovni. Pro konec letošního roku ovšem nadále předpokládáme, že depozitní sazba klesne až na 2 %.
Odpoledne se dozvíme rozhodnutí Maďarské národní banky o dalším nastavení měnové politiky. Tamní bankovní rada úrokové sazby nezměnila x měsíců a nic se na tom nezmění ani v tuto chvíli. Inflace se na začátku roku významně zvýšila (5,5 % v lednu, 5,6 % v únoru) a v brzké době se nedá očekávat její rychlejší pokles. Pozornost se tak více soustředí na následnou komunikaci guvernéra Vargy, pro kterého bude toto zasedání první v této roli.
Ve Spojených státech amerických se zaměříme na další vývoj spotřebitelské důvěry. Ta má v posledních měsících sestupnou tendenci a podle trhu bude tento trend pokračovat i v březnu, když je očekáván pokles indexu měřený institucí Conference Board z 98,3 na 93,6 bodů. Pesimističtější nálada mezi domácnostmi se může odrazit na jejich nižších útratách, a tím i na horším výkonu americké ekonomiky.
Pohled zpět:
Včerejší den patřil zcela indexu nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru. Výsledky v Evropě překvapily v pozitivním slova smyslu, když v Německu došlo k jeho nárůstu z 46,5 na 48,31 bodů, ačkoli trh predikoval zvýšení pouze na 47 bodů. O půl hodiny později zveřejněný výsledek z eurozóny rovněž překonal očekávání (48,2 bodů), když stoupl z 47,6 na 48,7 bodů. Naopak ve Spojených státech amerických se index propadl citelněji (z 52,7 na 49,8 bodů), než byl mediánový odhad trhu (51,8 bodů). Dochází tak k paradoxní situaci, když jedním z cílů hospodářské politiky Donalda Trumpa bylo přilákat zahraniční firmy (včetně evropských) do USA, aby vyráběly přímo na jejich území a zaměstnávaly americké občany. To se ale zatím míjí účinkem, když podnikatelé ve Spojených státech amerických mají obavy z důsledků celních válek. Indexy PMI v USA, v eurozóně i Německu se tak povážlivě přibližují k sobě.
Americký index S&P 500 i pražský PX vstoupily do nového týdne pravou nohou, když si připsaly zisky ve výši 1,8 %, resp. 1,9 %. Naopak německý DAX zaostal, když ztratil 0,2 %. Koruna atakuje úroveň 24,90 EUR/CZK.
