Téměř 70 % zaměstnanců očekává letos nárůst mzdy, nejvíce mezi 6–10 %
Podle průzkumu společnosti Randstad očekává v roce 2025 téměř 70 % českých zaměstnanců zvýšení mzdy. Mnozí z nich předpokládají nárůst mezi 6–10 %, což má přispět především k pokrytí rostoucích životních nákladů.
Optimistická mzdová očekávání mají v roce 2025 téměř dvě třetiny českých zaměstnanců. Podle průzkumu společnosti Randstad, kterého se v listopadu 2024 zúčastnilo téměř 600 respondentů, plánuje 69,6 % zaměstnanců v příštím roce zvýšení mzdy. Většina z nich očekává, že nárůst mzdy bude v rozmezí 6–10 %. Tento trend ukazuje, že rostoucí životní náklady jsou jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují mzdová očekávání na českém pracovním trhu.
Rostoucí mzdová očekávání
Průzkum ukázal, že 69,6 % zaměstnanců věří, že v roce 2025 dojde k nárůstu jejich mzdy. Zhruba 26,6 % respondentů očekává, že jejich mzda zůstane nezměněná, zatímco pouze 3,8 % se obává, že jejich mzda bude snížena. Nejčastěji zaměstnanci očekávají nárůst v rozmezí 6–10 %, což uvádí 29,1 % dotázaných. Dalších 22,6 % počítá s nárůstem mezi 1–5 % a 18,1 % respondentů by bylo spokojeno s nárůstem mezi 11–15 %.
„Mzdová očekávání zaměstnanců by měla být pro firmy klíčovým ukazatelem. Mzda a benefity jsou rozhodujícími faktory při výběru zaměstnavatele. Konkurenceschopná mzda je na našem trhu práce nezbytná, jinak firmy riskují, že přijdou o své nejlepší zaměstnance,“ říká Martin Jánský, generální ředitel Randstad Česká republika.
Problémy s mzdovým ohodnocením
Z průzkumu také vyplývá, že více než polovina zaměstnanců zvažuje v příštím roce změnu zaměstnavatele. Důvodem je často nespokojenost se stávajícím mzdovým ohodnocením a snaha zlepšit svou finanční situaci. Tento trend potvrzuje i Jánský, který dodává: „Z více než poloviny zaměstnanců, kteří uvažují o změně zaměstnavatele, je hlavním motivem právě nespokojenost s mzdovým ohodnocením.“
Zajímavé je, že vedle mzdy hrají v rozhodování zaměstnanců stále významnou roli i další faktory, jako je finanční zdraví firmy a jistota zaměstnání. Více než polovina dotázaných se totiž obává ztráty pracovního místa v příštím roce. To ukazuje na rostoucí nejistotu na pracovním trhu, která zaměstnancům přidává další starosti, kromě snahy vyjednat lepší plat. „Mzdové požadavky zaměstnanců čelí realitě ekonomické situace a možnostem firem.
Zaměstnavatelé musí pečlivě zvažovat, jaká mzdová politika je pro ně udržitelná, a zároveň hledat další benefity, které zaměstnance zaujmou. Zvyšování kvalifikace zaměstnanců může být jedním z řešení, jak pokrýt vyšší mzdy, protože vyšší kvalifikace znamená vyšší efektivitu práce,“ říká Martin Jánský.
Benefity, které mohou přitáhnout nové zaměstnance
Firmy se již nyní připravují na náročné období v oblasti mzdové politiky. Průzkum ukazuje, že k uspokojení více než poloviny zaměstnanců stačí navýšení mzdy o 10 % nebo méně, což je číslo, které se často objevuje při kolektivním vyjednávání. Důvodem je rostoucí inflace a potřeba kompenzovat její dopady na životní náklady. Naopak razantní nárůst mzdy o více než 25 % uvedlo v průzkumu pouze 12 % respondentů.
„Růst životních nákladů a inflace zůstávají klíčovými faktory, které budou ovlivňovat mzdová očekávání i v roce 2025. Mnoho zaměstnanců stále cítí, že jejich mzda nebyla dostatečně upravena na kompenzaci vysoké inflace z předchozích let. Z tohoto důvodu je pro firmy nezbytné reagovat nejen na rostoucí očekávání mzdového ohodnocení, ale také na další benefity, které mohou zaměstnancům nabídnout,“ uzavírá Martin Jánský.
Mzdová politika a její důsledky
Zatímco vysoké mzdové očekávání představuje pro některé firmy výzvu, zároveň ukazuje na rostoucí nároky zaměstnanců, kteří se snaží vyrovnat rostoucí životní náklady. Mzdové politiky firem se tak budou muset přizpůsobit současným ekonomickým podmínkám a zvažovat dlouhodobou udržitelnost. Pro firmy bude klíčové nejen zvyšování mzdy, ale i nabídka dalších benefitů, které zaměstnanci považují za důležité, jako je například flexibilita, školení nebo jistota zaměstnání.
V závěru se zdá, že mzdové požadavky a benefity stále hrají roli v udržení konkurenceschopnosti na pracovním trhu. Firmy, které nezareagují na rostoucí mzdová očekávání, mohou čelit odchodu cenných pracovníků, což může mít dlouhodobý negativní dopad na jejich výkon a stabilitu.
