Brexit a jeho dopad nejen na ne zrovna milované euro
Dalším vznášejícím se mrakem nad eurem je plánované hlasování Británie o případném opuštění Evropské unie, které se bude konat 23. června 2016.
Kdysi dávno mělo euro ambice zpochybnit postavení dolaru jako světové rezervní měny, místo toho společné evropské měny ztrácí přízeň a díky osekávání eurových obchodních aktivit ze strany Evropské banky, se bude role eura na globální scéně pravděpodobně dále snižovat. Euro je stále světově druhou nejčastěji používanou měnou pro mezinárodní platby, ale její podíl na celkových transakcích klesl na 31,47% oproti 33,52% z počátku roku 2014.
Dalším vznášejícím se mrakem nad eurem je plánované hlasování Británie o případném opuštění Evropské unie, které se bude konat 23. června 2016.
Brexit, neboli Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii, je hlasování o možném vystoupení Británie z Evropské unie. Uspořádání referenda bylo před parlamentními volbami v roce 2015 jedním z předvolebním slibů posléze vítězné Konzervativní strany vedené Davidem Cameronem. Oficiálně strana přitom podporuje setrvání v Evropské unii, na čemž se shodne i se svými hlavními rivaly, Liberálně demokratickou stranou i Labouristickou stranou, ale i řadou menších stran. Pro vystoupení jsou zejména Strana nezávislosti Spojeného království a Demokratická unionistická strana.
V případě výstupu Evropská unie ztratí jednu z nejsilnějších ekonomik, a to se může negativně projevit i na hodnotě eura. Pro vystoupení z unie by podle průzkumu společnosti ICM nedělního vydání listu The Sun hlasovalo 46% dotázaných, pro setrvání 43%. Jedenáct procent dotázaných se ještě nerozhodlo. Nutno ještě podotknout, že volební průzkumy se velmi liší, nicméně většina ukazuje na velmi vyrovnané výsledky.
Evropa nemá důvod Brexitu fandit, měl by pravděpodobně vesměs negativní dopad na evropskou ekonomiku. Nejistota na finančních trzích, zhoršená kvalita obchodních vztahů Británie se zbytkem Evropy, větší nespokojenost ostatních států a možná snaha být dalším kdo opustí unii, prohloubení migrační krize, to je jen výčet z celkového množství možných dopadů Brexitu. Britští euroskeptici zapomínají na to, že pokud si chce Británie ponechat přístup na společný evropský trh, bude se muset i přes případné vystoupení i nadále řídit částí unijní legislativy.
Referendum řeší i britské celebrity, za setrvání se postavil například herec Benedict Cumberbatch či fotbalista Petr Čech. Na straně euroskeptiků naopak stojí Michael Caine či zpěvák Rolling Stones, Mick Jagger. Proti vystoupení z EU se staví také miliardář Richard Branson. „Byl bych moc, moc, moc, moc zklamaný, kdyby se Britové rozhodli z EU odejít. Myslím si, že Británii by tento krok poškodil. Zároveň by toto rozhodnutí pravděpodobně stálo za rozpadem EU,“ sdělil podle agentury Reuters Branson. Spolu s dalšími 150 vědci podpořil kampaň za setrvání také světoznámý teoretický fyzik Stephen Hawking. Jako jeden z argumentů uvádí, že britská věda profituje ze štědrých příspěvků EU.
Podle řady českých analytiků se nyní na trhu hraje spíše o krátkodobé dopady, což je ideální situace pro spekulanty. Ti by mohli vydělat sázkou na měnu spíše než na akcie. Negativním impulzem pro akcie by v případě Brexitu mohlo být očekávané oslabení ekonomiky. Částečně by ho ale pravděpodobně vyvážilo oslabení měny, které by pomohlo exportu.
U libry jsou možné dopady jednoznačnější. Pokud Britové zvolí odchod z EU, měna se zřejmě propadne. Přestože průzkumy z posledních dnů naznačují pokles pravděpodobnosti Brexitu, zůstává výsledek referenda podobný sázce na černou nebo červenou v ruletě.
Zdroje: agentury Bloomberg a Reuters, Ihned.cz, Idnes.cz
Autoři citovaných článků: ČTK, Idnes.cz, agentura Reuters