Bundestag schválil reformu dluhové brzdy, dnes je na řadě Fed

Americká ekonomika byla doposud v solidní kondici a rovněž trh práce zůstává silný, když produkuje nová pracovní místa a míra nezaměstnanosti atakuje historická minima. Nelze ale opomenout ani inflační rizika plynoucí mimo jiné z hospodářské politiky Donalda Trumpa. Ten přislíbil snížit daně, což by způsobilo ještě expanzivnější fiskální politiku. Ještě silnějším nástrojem se ovšem zdají být cla, se kterými vyrukoval zejména proti Kanadě, Mexiku a Číně. Uvalená cla se pravděpodobně promítnou do cen pro konečné spotřebitele, s čímž začínají Američané více kalkulovat. Krátkodobá i dlouhodobá inflační očekávání jsou na několikaletých maximech, což se může projevit časem na skutečné inflaci. Takovému scénáři bude chtít Fed zabránit za každou cenu. Úrokové sazby budou muset být drženy na vyšší úrovni, proto dnešní rozhodnutí je předem jasné. Trh dává pouze 1% šanci, že by se měnový výbor rozhodl obnovit cyklus uvolňování měnové politiky. Zajímavější tak bude především následná komunikace včetně zveřejnění nové makroekonomické prognózy, přičemž pozornost bude zvláště věnována tzv. dot plotu. V prosinci minulého roku se většina měnového výboru přikláněla ke dvěma standardním snížením sazeb v rámci tohoto roku, ale nyní může být naznačen ještě opatrnější přístup. Naše aktuální prognóza očekává, že Fed v letošním roce ani jednou sazby nesníží, zatímco trh sází na snížení sazeb v rozsahu až 60bb.

V dopoledních hodinách ohlásí Eurostat finální únorovou inflaci. Změna úvodního odhadu se nečeká, tudíž by inflace poklesla z 2,5 % na 2,4 % a jádrová inflace pak z 2,7 % na 2,6 %. Predikce ovšem ukazují, že v dalších měsících by se inflace měla relativně rychle přiblížit 2% cíli.

Pohled zpět:

Včera byly publikovány výsledky průzkumu instituce ZEW, které se týkají hodnocení německé ekonomiky. V případě současné situace došlo jen k nepatrnému zlepšení, když index mírně vzrostl z -88,5 na -87,6 bodů, ačkoli trh očekával zvýšení až na -80,5 bodů. Negativní nálada převládá kvůli stávajícím strukturálním problémům německé ekonomiky a hrozbě celní války, která zvyšuje nejistotu mezi ekonomickými subjekty. Na druhé straně budoucnost je vnímána výrazně optimističtěji, když index významně stoupl z 26 na 51,6 bodů. To je nejvyšší hodnota od února 2022. Zlepšují se totiž finanční podmínky pro domácnosti a firmy, jelikož ECB výrazným způsobem snížila úrokové sazby. Hlavním důvodem jsou ale plánované veřejné výdaje do obrany a infrastruktury, což by mohlo výrazně pomoci aktuálně skomírajícímu průmyslovému sektoru. K tomu ale bylo zapotřebí upravit v Ústavě zakotvenou dluhovou brzdu a to se právě včera stalo. Budoucí vláda CDU/CSU a SPD se spojila se Zelenými a ještě ve starém složení Bundestagu dala zelenou obřím investicím v objemu až 500 mld. eur (reformu musí ještě v pátek schválit druhá komora Parlamentu). Tento fiskální stimul podpoří ekonomický růst největší evropské ekonomiky v následujících letech, na druhé straně to vytváří dodatečná inflační rizika. Německá vláda si totiž bude muset půjčit finanční prostředky na finančních trzích, které budou dodatečně vrženy do ekonomiky. Důsledkem byl výrazný nárůst výnosů státních dluhopisů napříč splatnostmi v posledních dnech, výnos desetiletého Bundu vzrostl až k několikátému maximu na 2,9 %.

Spojené státy americké nabídly dílčí údaje z nemovitostního trhu. V únoru bylo zahájeno 1501 tis. nových bytových domů, což je více než 10% nárůst oproti lednu, zatímco trh očekával zvýšení výstavby pouze o 1,4 %. Počet vydaných stavebních povolení v únoru meziměsíčně poklesl o 1,2 % na 1456 tis. téměř v souladu s mediánovým odhadem trhu. Dále tamní průmyslová výroba v únoru vzrostla ve srovnání s lednem o 0,7 % a překonala tak očekávání trhu (+0,2 %), na druhé straně ovšem byl lednový výsledek korigován z +0,5 % na +0,3 %.

Americký index S&P 500 opět tratil, tentokrát -1,1 %. Naopak Evropě se dařilo, německý DAX zaznamenal zisk ve výši 1 % a pražský PX necelých 0,3 %. Koruna se znovu vrátila k hranici 25 EUR/CZK.