Čeká americkou ekonomiku v příštím roce druhá inflační vlna?
Ve středu byla zveřejněna americká inflace za říjen. Meziměsíční jádrová inflace dosáhla třetí měsíc v řadě hodnoty 0,3 % a tudíž anualizovaný krátkodobý trend vyskočil na 3,7 %, což je oproti dvouprocentnímu inflačnímu cíli Fedu podstatně vyšší hodnota.
Domníváme se proto, že inflační požár ještě nemusí být zcela uhašen a že by si z tohoto důvodu mohl dát Fed se snižováním základních úrokových sazeb na příštím prosincovém zasedání pauzu.
V tomto ohledu bychom rádi připomněli, že při předchozí periodě silně zvýšené inflace měly cenové tlaky silnou tendenci přicházet ve vlnách, a to vždy s vyšším inflačním vrcholem než ve vlně předchozí. Jedná se o roky 1970, 1974 a 1980. Zároveň se domníváme, že od pandemie přešla světová ekonomika do nového režimu zvýšené makro volatility, takže nyní budou klíčové makroekonomické veličiny, jako HDP, inflace, úrokové sazby či měnové kurzy, velice pravděpodobně podstatně rozkolísanější než v dekádě před Covidem, kdy byla makroekonomická volatilita do značné míry uměle utlumena ultra uvolněnou měnovou politikou klíčových centrálních bank v čele s Fedem a ECB, když tyto klíčové monetární autority prováděly politiku prakticky nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování.
Vůbec bychom se tedy nedivili tomu, pokud by trend americké inflace dále zrychloval směrem nahoru s tím, že by se v průběhu příštího roku mohla meziroční míra celkové inflace vyšvihnout až někde ke 4 %.
Akciová riziková prémie (Equity Risk Premium – ERP) udává relativní valuaci akcií vůči dluhopisům neboli jejich relativní investiční atraktivitu. V případě amerického akciového indexu S&P 500 je nyní akciová riziková prémie dokonce záporná na úrovni -0,4 %. Tato hodnota přitom znamená nejnižší úroveň od roku 2002 a zároveň je tato hodnota jeden a půl směrodatné odchylky pod dlouhodobým mediánem. Z toho podle našeho názoru jednoznačně vyplývá, že jsou nyní americké akcie s velkou tržní kapitalizací na relativní bázi vůči americkým vládním dluhopisům oceněny velice neatraktivně.
Globální sektorové valuací indikují, že nejdražším akciovým sektorem je nyní sektor inflačních technologií s průměrným P/E 40x. Tato hodnota je zároveň výrazně vyšší oproti desetiletému mediánu na úrovni 24x. Kvůli rychlému rozvoji umělé inteligence si akcie ze sektoru informačních technologií určitě nějakou valuační prémii zaslouží, nicméně na druhou stranu jsme rovněž toho názoru, že 40-násobek je příliš vysoká hodnota, která zaceňuje až příliš rychlý exponenciální růst korporátní ziskovosti v následujících letech, který podle našeho názoru poměrně pravděpodobně nakonec nebude doručen.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, nedařilo se žádné z hlavních tříd aktiv. Globální akciový index MSCI All Country World poklesl o 2,4 %, globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate poklesl o 1,3 % a globální komoditní index Bloomberg Commodity Total Return poklesl o 2,0 %.
Výkonnost hlavních indexů od začátku roku je pak následující: akcie posilují o 16 %, dluhopisy oslabují o 1 % a komodity posilují o 2 %. Index českých vládních dluhopisů pak posiluje o 3 %.
Detailnější pohled na výkonnosti od začátku letošního roku pak udává následující tabulka.
Tři nejlepší aktiva: stříbro +26 %, zlato +24 % a americké akcie s velkou tržní kapitalizací v rámci indexu S&P 500 +23 %.
Tři nejhorší aktiva: severomořská ropa Brent -8 %, americké vládní dluhopisy s dlouhou splatností nad 20 let -6 % a euro vůči dolaru -5 %.