ČEZ a jeho „rumunský druhý kvartál“
Čtvrtletní výsledky společnosti ČEZ obsahovaly rovněž jednorázové vytvoření opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku v Rumunsku v celkové výši -2,103 mld korun.
Čtvrtletní výsledky společnosti ČEZ obsahovaly rovněž jednorázové vytvoření opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku v Rumunsku v celkové výši -2,103 mld korun. Společnost provedla test hodnoty rumunských aktiv v podmínkách tzv. výstavbové daně a v situaci propadu cen tzv. zelených certifikátů.
V prvém případě jde jinými slovy o jistý druh daně z nemovitostí, která je orientována speciálně na energetická aktiva, lhostejno zda spojená s výrobou nebo transportem energií. Uspořádání daně lze považovat za trvalé, proto jej ČEZ zohlednil v menším odhadu „zpětně získatelné hodnoty“ těchto aktiv.
Ve druhém případě jde o efekt propadu cen zelených certifikátů na rumunském trhu blízko k minimální zákonné úrovni 27 euro/certifikát (viz graf dále). Jde o dopad nového zákona, který vstoupil v platnost v březnu tohoto roku. Zákon dovoluje firmám v závislosti na míře jejich energetické náročnosti nakupovat méně než dříve. Podle spotřeby energií jsou stanovena tři pásma slev: 40%, 60% a 85% původní povinné výše nákupu zelených certifikátů. Uvedené schéma má platit deset let. Doprovodným efektem poklesu cen zelených certifikátů by měl být pokles cen elektřiny na rumunském trhu, což se odrazilo ve zmíněném posuzování hodnoty rumunských aktiv ČEZ.
Je to pro letošek konec „impairmentů“?
Ještě ne. Nejdéle k okamžiku celoroční účetní závěrky (možná dříve, v Q3/14) provede ČEZ test hodnoty všech aktiv (včetně rumunských) a lze předpokládat, že test přinese ještě další snižování hodnoty aktiv, i když nepředpokládáme, že by mělo být tak velké, jako v druhém čtvrtletí.
I z těchto důvodů společnost nabídla trhu položku čistého zisku, upraveného o tyto, obvykle nehotovostní a jednorázové, položky.
Graf: Historický vývoj cen zelených certifikátů v Rumunsku