Čistý zisk ČEZ meziročně klesl o třetinu

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Podle analytiků tyto daně a odvody téměř eliminovaly vliv meziročního růstu cen vyrobené elektřiny. Společnost podle svého finančního ředitele Martina Nováka vyplatila přes 90 procent z celkové hodnoty dividendy z loňského zisku 78 miliard korun. Mezi akcionáři, kteří už dostali svou část dividendy, je i stát, který jako většinový vlastník dostal 54 miliard korun.

Provozní výnosy skupiny vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.

"Výsledky hospodaření za první pololetí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 Kč na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že Skupina ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede českému státu 110 až 120 miliard Kč,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Podle analytiků pololetní provozní zisk před odpisy (EBITDA) i čistý zisk energetické skupiny ČEZ překonal očekávání. Provozní zisk před odpisy dosáhl 62,4 miliardy korun, meziročně o pět procent více.

Na výsledcích hospodaření a na jejich meziročním srovnání se podle energetické skupiny podepsalo několik faktorů. Výnosy jsou ovlivněny extrémními výkyvy cen komodit zejména po loňské vojenské invazi Ruska na Ukrajinu. Na výsledný zisk pak měly největší vliv především vládou zavedené odvody z nadměrných tržeb výroby, které pro podnik dosud znamenaly náklady 11 miliard korun, a také nově zavedená daň z neočekávaných zisků ve výši 60 procent, která zatížila náklady částkou přesahující 13 miliard korun. Za celý rok firma očekává odvody z těchto opatření 30 až 40 miliard korun.

Finanční ředitel ČEZ Novák dnes v rozhovoru s ČTK řekl, že společnost plánuje v Česku postavit řadu velkých fotovoltaických projektů. Do roku 2025 připravuje fotovoltaické elektrárny s celkových výkonem 1500 megawattů (MW), do roku 2030 pak počítá s elektrárnami s výkonem dohromady až 6000 MW. Využít k tomu chce místa v okolí svých stávajících elektráren i pozemky v dlouhodobém pronájmu. Jeden z prvních chystaných projektů fotovoltaických elektráren by měl vzniknout v lokalitě Tušimice-Prunéřov v Ústeckém kraji. Jeho součástí přitom bude i největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Kromě toho podnik realizuje projekty obnovitelných zdrojů energie i v zahraničí.

Podle Nováka je nyní na evropském trhu dostatek plynu a kapacit pro jeho zpracování. Dodávky tak nejsou v ohrožení. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve středu výrazně vzrostla a překročila 40 eur (zhruba 970 korun) za megawatthodinu (MWh). Panují obavy z toho, že dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) by mohly narušit stávky v některých terminálech na LNG v Austrálii, uvedla ve středu agentura DPA.

Podle Nováka se současný růst velkoobchodních cen plynu nevymyká běžným sezonním výkyvům a nelze jej připodobnit k loňskému skokovému zdražování. Upozornil na to, že evropské zásobníky na plyn budou brzy plné, a navíc přibývají nové terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG).

Zdroj: ČTK