Čistý zisk ČEZ se za první pololetí zvýšil na 33,6 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Prodejním firmám skupiny EBITDA naopak klesla o 3,2 miliardy korun na 700 milionů, negativním vlivem byly vysoké pořizovací ceny energií.

Růst čistého zisku byl podle společnosti kromě provozních vlivů způsoben loňskou ztrátou 11,6 miliardy korun související s opravnými položkami k majetku. ČEZ nyní očekává celoroční čistý zisk pro letošní rok mezi 60 a 65 miliardami korun. Odhad je ale vystaven riziku vývoje cen komodit, disponibility výrobních zdrojů a riziku potenciálního zavedení sektorové či jiné daně v ČR.

ČEZ očekává, že akcionářům vyplatí za letošní rok rekordní dividendu. "V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 miliard Kč. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 miliard Kč," uvedl předseda představenstva a ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Stát může podle analytiků využít vysokého zisku ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií právě prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění. "Tím, že stát vlastní v ČEZ sedmdesátiprocentní podíl, má ideální možnost prosadit navýšení dividendového výplatního poměru z nynějších 60 až 80 procent na 100 procent, případně i výše. Tím by podle mého názoru měl šanci získat z celkového pohledu i více finančních prostředků, než prostřednictvím stanovení nějaké formy zdanění. Mimořádná daň totiž snižuje čistý zisk, a tudíž i dividendový potenciál," řekl ČTK analytik Fio banky Jan Raška.

Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů v prvním pololetí meziročně stoupla o procento na 16,8 TWh. Naopak výroba z uhelných a paroplynových zdrojů klesla o šest procent na deset TWh kvůli nižší výrobě v elektrárně Počerady.

ČEZ nyní nedokáže odhadnout vývoj výroby v paroplynové elektrárně Počerady do konce letošního roku. Pokud by byl kvůli nedostatku plynu zaveden některý z regulačních stupňů, elektrárna Počerady by byla zřejmě prvním zdrojem, který by se odstavil. Česká republika tuto elektrárnu ale pro dostatečnou výrobu elektřiny nutně nepotřebuje, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Za letošní první pololetí vyrobila elektrárna v Počeradech 1,2 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o 42 procent méně v důsledku vývoje cen komodit a cen emisních povolenek.

Elektrárna v Počeradech funguje podle Nováka pouze v případě, kdy to umožňuje trh, tedy pokud ekonomicky vychází náklady na plyn a emisní povolenky v porovnání s konečnou prodejní cenou vyrobené elektřiny. Podle Nováka nyní nejde vývoj výroby v tomto zdroji predikovat. Pokud by vláda zavedla některý z regulačních stupňů. které jsou připravené pro případ nedostatku plynu, bude podle Nováka počeradská elektrárna jedním z prvních zdrojů, který bude odstaven.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta, pokud se klimaticky a kalendářně přepočte, pak o dvě procenta. Velké podniky spotřebovaly o dvě procenta elektřiny méně, domácnosti o 11 procent méně. Vliv na to měly především nadprůměrné teploty v letošním prvním pololetí. Loni v prvním pololetí také lidé kvůli epidemii covidu častěji pracovali z domova.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny ČEZ loni byl 9,9 miliardy korun, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.

Zdroj: ČTK