Co čekat od rizik supervolebního roku

Evropu čeká supervolební rok, který může její podobu radikálně změnit. Ve Francii se o prezidentský úřad uchází Marine Le Penová, která chce v případě vítězství vystoupit z eurozóny a znovu zavést frank. V Nizozemsku zase usiluje o moc protiislámský populista Geert Wilders, budoucnost Itálie je po pádu vlády Mattea Renziho také nejistá. K tomu připočtěme volby v Německu (i v Česku), pokračující jednání o Brexitu, snahu Katalánců o odtržení od Španělska. Co od roku 2017 očekávat?

„Málokdy se v jednom roce sejde tolik potenciálních časovaných bomb, zejména politických. Jenomže politika může ovlivnit ekonomiku, už teď má vliv například na úrokové sazby: v periferních zemích oproti situaci před půlrokem rostou, naopak v Německu ještě více klesají do záporu, protože je pořád vnímáno jako bezpečný přístav. Stejně tak Švýcarsko,“ říká Martin Vlček, analytik BHS.

Analogie s Trumpem

Nejistotu nemají trhy rády. Na druhé straně panovala i v minulém roce, kdy se dokonce naplnily černé scénáře v podobě Brexitu a volby Donalda Trumpa americkým prezidentem. A je pravda, že se zase tolik nestalo. Libra po Brexitu prudce oslabila, zároveň však vyrostl akciový trh a ztráty v poklesu kurzu prakticky vyrovnal. Americké akcie se zhodnocují, zemi se daří. Tak kde je ta apokalypsa, jíž odpůrci Donalda Trumpa strašili?

„V Americe nedávno uveřejnili krásný průzkum veřejného mínění mezi příznivci republikánů a demokratů. Ukázalo se, že před volbami měli velká očekávání a optimismus demokratičtí voliči a investoři. Tam očekávání kleslo skoro na nulu. Naopak u republikánů z nuly narostlo. Optimističtí jsou dnes v Americe úplně jiní lidé. Tím se částečně vysvětluje současná rally, tedy růst na trzích. Demokratičtí voliči už tolik neinvestují, ale nevybírají své pozice, a zároveň se k nim přidávají republikánští voliči, kteří cítí svoji šanci,“ vysvětluje Martin Vlček.

Zároveň trochu relativizuje pozitivní zprávy o amerických akciových indexech. Ty jsou sice vysoko a pořád se budou objevovat nová maxima, je to však způsobeno především tím, že trh funguje v nominálních hodnotách. Stačí jenom jednoprocentní inflace, a ceny by měly být oproti loňskému roku vyšší. To, že trh dosahuje maxima, samo o sobě mnoho neznamená. Na druhé straně je fakt, že optimismus roste a chování investorů i trhu to ovlivňuje.

Jak číst informace

Ale zpět do Evropy. Jak tedy znepokojivé informace číst? Nejistota z budoucnosti se projevuje zvýšenou opatrností. Firmy mohou odkládat svá investiční rozhodnutí. Například mají investovat ve Velké Británii, ale nevědí, jaké tam bude prostředí, jaká bude možnost vyvézt zboží či služby mimo ostrovy. Tak počkají. Stejně tak je otázka, jestli bude mít za rok Řecko svoji měnu, jak bude splácet dluhy, jestli nebudou částečně odpuštěny… Což má vliv i na Německo, které je největším věřitelem. Evropa i svět jsou zkrátka propojeny.

„Nejistota se už dnes projevuje třeba tím, že výnosy z francouzských dluhopisů rostou, a roste i volatilita na francouzské akcie právě v dubnu a v květnu, kdy budou prezidentské volby. Může jít o sázky na pokles akciového indexu, nebo naopak snaha ochránit se před tím. Nicméně francouzské volby nevidím tak dramaticky. Le Penová nemusí vyhrát ve druhém kole, když už přejde přes první, to je první brzda, druhá je, že by nemusela mít oporu v parlamentu, jako má třeba Donald Trump v republikánech,“ říká Martin Vlček.

A dodává, že zatímco vývoj situace ve Francii je možná vnímán jako přehnaně velké riziko, ve skutečnosti bychom jako problém měli vidět spíš Řecko, a především Itálii, kde mají banky problémy se špatnými úvěry a zatím je zachraňuje stát. Kdyby tak nečinil, už by zkrachovaly.

Nejistota jako příležitost

Jenomže Le Penová představuje symbol v tom smyslu, že otevřeně vystupuje proti eurozóně. Zde stojí za připomenutí, že letos za pár dní uplyne šedesát let od podpisu zakladatelských smluv Evropského společenství a diskuse o budoucnosti Evropy a eurozóny probíhají. Stále častěji se mluví o vícerychlostní Evropské unii, byť spíš z pohledu míry integrace jednotlivých zemí v určitých oblastech. K tomu, že by vzniklo dvojí euro pro silnější sever a slabší jih, zatím Unie nesměřuje.

„Otazníků je ale i tak hodně, a proto je vyčkávání racionální a správné chování v reakci na nejistotu. Investoři vybírají bezpečnější investice. Jenomže státní bondy například Německa se ve většině případů obchodují se zápornými výnosy. V tom je dilema. Do čeho tedy investovat? Na druhé straně bych současnou situaci vnímal jako příležitost, například v tom, že evropské akcie jsou ve srovnáních s americkými podhodnocené. Ve všech zemích je navíc zřejmá vůle problémy řešit. Rizika jsou, ale nemyslím, že se přehoupnou do extrému,“ uvažuje Martin Vlček.

Když nakonec některá ze zmíněných časovaných bomb vybuchne, může podpořit i následující výbuchy. Evropa je ovlivněna populismem, do nálad se promítá Brexit a volba Donalda Trumpa. Politici v jednotlivých zemích používají podobnou rétoriku, zbraně a finty, aby byli úspěšní. Po těchto hlasech je však poptávka, protože naštvání ve společnosti je velké, jde o otevřenou vzpouru proti elitám. Lidé v těchto situacích slyší na jednoduchá řešení. Trhy se ovšem, stejně jako kdykoli v minulosti, dokážou s novou situací vyrovnat, ať už supervolební rok dopadne jakkoli.