Dnešní den nadělí bohatou nadílku
Dnešní den nabídne celou plejádu zajímavých dat z celého světa. Již před pár desítkami minut byl publikován finální odhad HDP německé ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku. Překvapení se nekonalo, byl potvrzen mezičtvrtletní pokles o 0,2 %.
Za pár okamžiků Český statistický úřad zveřejní, jak se vyvíjely v lednu tuzemské ceny výrobců. Očekáváme, že v meziměsíčním srovnání došlo k jejich nárůstu o 0,9 % a meziročně o 1,3 %. Ceny ropy totiž překonaly hranici 80 USD/barel v reakci na sankce ze strany již bývalého amerického prezidenta Joe Bidena na ruské lodě převážející tuto komoditu. V tomto směru českým výrobcům nepomáhala ani slabší koruna, která se pohybovala i nad úrovní 24,50 USD/CZK v souvislosti s obavami před inaugurací Donalda Trumpa.
V rámci středoevropského regionu se zaměříme na zasedání Maďarské národní banky, kdy se široce očekává, že sazby zůstanou nezměněny vzhledem k znatelnému nárůstu inflace na začátku roku. Naše prognóza dokonce předpokládá, že bankovní rada letos cyklus uvolňování měnové politiky neobnoví díky již naznačené zvýšené inflaci a také slabému forintu.
Evropská centrální banka ukáže svůj indikátor vyjednaných mezd v eurozóně v loňském čtvrtém čtvrtletí. Právě mzdový vývoj je důležitým ukazatelem pro inflaci ve službách, která dosud tlačila inflaci směrem vzhůru. Nicméně se zdá, že i inflační momentum v této dosud problémové oblasti zpomaluje a podle hlavního ekonoma ECB Philipa Lane by k tomu měl přispět i pomalejší růst mezd.
Ze Spojených států amerických dorazí údaj o spotřebitelské důvěře v rámci průzkumu instituce Conference Board. Důvěra mezi domácnostmi od minulého prosince mírně klesá a tento trend podle trhu přetrval i v únoru, když je předpokládán pokles indexu ze 104,1 na 102,7 bodů. To by korespondovalo s výsledky University of Michigan, podle kterých je rovněž spotřebitelská důvěra na sestupné dráze.
Pohled zpět:
Začíná povolební vyjednávání v Německu. Se ziskem necelých 29 % zvítězila pravicově konzervativní CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem, který by rád ustanovil novou vládu do Velikonoc. Tu by mohla vytvořit s SPD (sociální demokracií), která skončila třetí na pásce, a obnovit tak tzv. „velkou koalici“. Této konstelaci nahrálo těsné neproniknutí stran BSW (4,97 %) a FDP (4,3 %) do Bundestagu. Zároveň k většině není třeba ani strana Zelených. Velkou otázkou zůstává, jak se zachovají parlamentní strany v otázce uvolnění dluhové brzdy. Postoj CDU/CSU je spíše rezervovaný, ale ani jejich obrat nezaručí její prolomení, protože potenciální koalice (s SPD a případně i se Zelenými) nebude mít ústavní většinu a další strany se k této otázce staví odmítavě. Nicméně právě stanovená dluhová brzda v německé Ústavě je označována jako jeden z hlavních strukturálních problémů největší evropské ekonomiky, jelikož nedovoluje podniknout potřebné investice v dostatečné výši.
Průzkum instituce Ifo ukázal, že podnikatelé hodnotili současnou ekonomickou situaci Německa v únoru hůře než v lednu, když se oproti predikcím trhu (86,3 bodů) snížil index z revidovaných 86 na 85 bodů. Naopak v případě budoucích očekáváních došlo ke zlepšení vnímání mezi podnikateli, když se index zvýšil z 84,3 na 85,4, přičemž mediánový odhad činil rovných 85 bodů. Optimismus mezi firmami vzrostl díky vkládaným nadějím do nové vlády, která by mohla být akceschopnější. Jestli tomu tak bude, ukáže čas.
Eurostat včera potvrdil, že meziroční inflace v eurozóně za leden činila 2,5 % a její jádrová složka byla ještě o 0,2 p.b. vyšší (2,7 %).
Americký index S&P 500 i pražský PX včera ztratily 0,5 %, naopak německý DAX si připsal 0,6 %. Investoři ocenili možné sestavení německé koalice pouze o dvou stranách, a tak koruna posílila pod 25 EUR/CZK.
