ECB snížila základní úrok o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta

Uvolnění měnové politiky by mělo podpořit ekonomiku eurozóny, která se v poslední době potýká se slabým růstem. Centrální banka letos úroky snížila už podruhé. Poprvé to bylo v červnu, kdy ECB přistoupila k uvolnění měnové politiky poprvé od roku 2019.

"Na základě aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky provedeného Radou guvernérů je nyní vhodné učinit další krok ke zmírnění stupně měnověpolitické restrikce," uvedla ECB.

Centrální banka ve svém sdělení výslovně nenaznačila další snížení sazeb v říjnu a poznamenala, že inflace zůstává vysoká. Potvrdila odhodlání zajistit včasný návrat inflace k jejímu dvouprocentnímu cíli.

Hlavní úroková sazba klesla výrazněji než depozitní kvůli změnám provozního rámce pro provádění měnové politiky, které vstupují v účinnost tento měsíc. Podle toho rozpětí mezi úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace a depozitní sazbou je 0,15 procentního bodu.

ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela až do letošního června svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Vysoké náklady na půjčky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají také negativní vliv na hospodářskou aktivitu.

Míra inflace v eurozóně v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta. Zůstává tak nad dvouprocentním cílem ECB.

Zatímco ECB už s uvolňováním měnové politiky začala, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu.