Erste nezachránilo ani Česko

Akcionáři rakouské Erste Group Bank museli spolknout hodně hořkou pilulku. Banka loni utrpěla ztrátu 1,44 miliardy eur (v přepočtu kolem 40 miliard korun), a vykázala tak nejhorší výsledek ve své historii.

Nic na tom nemění ani fakt, že šéf rakouské skupiny Andreas Treichl špatný výsledek hospodaření signalizoval už v létě. Ještě v první polovině loňského roku totiž analytici očekávali, že Erste loňský rok zakončí se ziskem nad půl miliardy eur a akcionářům vyplatí dividendu 37 centů na akcii.

Maďarsko a Rumunsko

Příčinou tak vysoké ztráty jsou pobočky v Maďarsku a Rumunsku. V Maďarsku Erste krvácí podobně jako její konkurenti (například UniCredit či Raiffeisen) kvůli nařízení Orbánovy vlády konvertovat kdysi lákavé a nízko úročené hypotéky ve švýcarských francích na forinty v kurzu, který bude výhodný pro dlužníky, ale vysoce ztrátový pro banky. Loni kvůli převodu Erste přišla o 312 milionů eur.

V Rumunsku byla Erste centrální bankou donucena k rychlejšímu čištění úvěrového portfolia a prodeji nesplácených úvěrů, jelikož regulátor si předsevzal před zátěžovými testy bank snížit podíl rizikových půjček v ekonomice. Rakouskou banku to stálo 400 milionů eur a dalších 800 milionů odepsala jednorázově z hodnoty svého byznysu v zemi, který se nevyvíjí podle původních předpokladů.

Právě rumunská banka BCR se přitom měla stát obdobnou hvězdou v impériu Erste Group, jakou je nyní Česká spořitelna. „Když půjde všechno dobře, výsledek v roce 2009 bude nad Českou spořitelnou,“ řekl v roce 2007 HN Martin Škopek, kterého Erste vyslala do vedení rumunské pobočky, aby v ní rozjel služby pro drobné klienty obdobně, jako se to podařilo v Česku.

Ambiciózní plány byly ale draze vykoupené: Erste za 62 procent akcií banky BCR zaplatila 3,75 miliardy eur, tedy víc než za všechny své předchozí akvizice ve střední Evropě a na Balkáně dohromady. Za posledních pět let Rumunsko přineslo bance kumulovanou ztrátu v řádu stovek milionů eur.

Srovnání s Českem nemůže být kontrastnější. Za 98 procent akcií České spořitelny zaplatila Erste v průběhu několika let po privatizaci celkem 1,35 miliardy eur (při tehdejším kurzu kolem 43 miliard korun). Za posledních 15 let jí tuzemská bankovní jednička jen na dividendách přinesla pře 70 miliard korun.

A zlatá vejce do skupinové ošatky snáší česká slípka doteď. V posledním kvartálu loňského roku se Česká spořitelna na celkovém zisku Erste podílela ze čtvrtiny. Ještě více spořitelna zazářila v celoročním srovnání, kdy vykázala čistý zisk 15 miliard korun, a zachránila tak skupinu před ještě větší ztrátou.

Český ráj

Česko je pro Erste oázou klidu v nejisté střední Evropě ještě z jedné příčiny: jako na jednom z mála významných trhů skupiny zde nemusí platit bankovní daň.

Na méně přátelském Ficově Slovensku loni takto odvedla 31,5 milionu eur, Orbánovo Maďarsko ji připravilo o 94,2 milionu eur. Doma musela Erste zaplatit nejvíc: 130,5 milionu eur.

V Česku banky před zvláštní daní uchránil dobrý výsledek hnutí ANO v posledních parlamentních volbách. Vítězná ČSSD, která chtěla bankovní daň prosadit, narazila na odpor ministra financí Andreje Babiše.

Expanzivní strategii, která znamenala proniknutí na většinu trhů střední a jihovýchodní Evropy, bance vytyčil její dlouholetý šéf Andreas Treichl.

„Odehrávalo se to v době všeobecného nadšení z perspektiv regionu. Navíc je třeba vnímat i historický kontext, kdy se velké rakouské firmy vydávaly na teritoria bývalého Rakouska-Uherska. Erste šla v podstatě s nimi. Kdyby to neučinila, byla by dnes jen nějakou lokální bančičkou,“ říká Petr Hlinomaz z BH Securites. Připomíná, že před velkými ztrátami se Treichl uchránil prorockým tahem v roce 2012, kdy nařídil ústup z Ukrajiny. „Šéfa banky Treichla lze pochválit za včasný ústup z Ukrajiny. Vyčítat mu naopak lze opakované mlžení při hodnocení stavu banky a potenciálních rizik,“ dodává Petr Hlinomaz, analytik BH Securities.

Treichl po ohlášení výsledků slíbil, že do dvou let bude Erste v zisku na všech trzích. Akcionáře ale spíš pálí současnost bez dividend. V prezentaci výsledků o nich nezaznělo ani slovo, takže lze předpokládat, že vyplaceny nebudou.

To nepotěší zejména hlavního akcionáře, jímž je s pětinovým podílem nadace Erste Stiftung. Té slouží dividendy jako hlavní zdroj příjmů nutných k pokrytí nemalých dluhů. V minulosti musela nadace kvůli slabým či nulovým dividendám akcie Erste prodávat, což se negativně odrazilo na jejich kotacích na burzách. Prodej a s ním i redukce podílu v Erste pokračovaly i v posledním kvartálu loňského roku, kdy se nadace zbavila 430 tisíc akcií Erste. 

Zdroj: Hospodářské noviny, Podniky a Trhy, str. 10, Erste nezachránilo ani Česko, 1. března 2015