GEVORKYAN: Informace ke vstupu na trh START

S trochou nadsázky by se Artur Gevorkyan dal připodobnit k elitnímu šéfkuchaři, na jehož recepturu spoléhá byznys ze všech koutů světa. Ze směsi prášku dokáže vytvořit během hodiny tisíce unikátních, a přesto na vlas stejných součástek. „Porovnal bych to s michelinským vařením. Musíte vědět, co a jak kombinovat, jaké ingredience a v jakém poměru použít,“ říká zakladatel firmy Gevorkyan. Základem úspěchu jeho podnikání je rychlost, kvalita a stabilita výroby. „Za 25 let jsme nepřišli ani o jednoho zákazníka. Stále máme prvního dodavatele, a dokonce i zaměstnance,“ dodává.

Při prohlídce továrny Gevorkyan ve slovenské Vlkanové se může návštěvníkovi zdát, že se ocitl v centru technologicky nejvyspělejšího oboru. Robotické lisy nepřestávají stlačovat prášek, ramena překládají součástky, z 3D tiskárny vyjíždí nové výrobky a technici na počítači kontrolují i mikronové odchylky.

Artur Gevorkyan při pohledu na svou nonstop pracující továrnu neskrývá hrdost. „Neustále posouváme hranice a máme absolutní kontrolu nad celým procesem, a to už od výroby materiálu,“ říká. Nezapomene přitom dodat, že i když je továrna vybavena nejmodernějšími přístroji, prášková metalurgie je z historického hlediska nejstarším stupněm zpracování kovů a jejich slitin. Lidstvo ji zná už více než pět tisíc let. Již starověcí Egypťané ji využívali při výrobě šperků, například těch, které dodnes zdobí Tutanchamonovu hrobku.

Netrvalo dlouho a prášek doslova znamenal peníze. „Technologie práškové metalurgie byla používána při výrobě prvních platidel. Ze zlatého, stříbrného a měděného prášku se razily mince, které měly hodnotu jako samotný materiál,“ popisuje Artur Gevorkyan s tím, že pro takovou „velkovýrobu“ musela být jedna mince stejná jako druhá. „Peníze už nevyrábíme, ale princip naší práce je stejný,“ dodává pan Gevorkyan.

„Nejsme montážní firma,“ říká Artur Gevorkyan s tím, že cílem jeho společnosti není prodávat výrobky, ale hledat řešení pro klienty. „Jsme vývojovým dodavatelem pro většinu našich zákazníků. Cílem našich specialistů je společně s vývojáři zákazníka najít cestu, jak minimalizovat náklady na náš výrobek a na celkovou sestavu, třeba převodovku,“ dodává s tím, že princip práškové metalurgie není nijak komplikovaný k pochopení. Zpravidla se směsi lisují nebo vstřikují do forem a potom zapékají při velmi vysokých teplotách.

Společnost dnes vyrábí více než 5 milionů kusů součástek měsíčně a na trh uvede více než 150 nových výrobků ročně pro klienty ve více než 40 zemích světa. „Nejvíce hrdý jsem ale na více než 150 zaměstnanců. Možná to tak nevypadá, ale nejsme firma pro normální lidi. Naši kolegové musí prací žít. Dívat se všude kolem sebe a přemýšlet, kde ještě by se naše technologie mohly uplatnit,“ dodává.

Z Arménie přes Ukrajinu na střední Slovensko

Otec Artura Gevorkyana byl jedním ze zakladatelů oboru práškové metalurgie v Arménii, odkud pan Artur pochází. Dodnes vnímá firmu Gevorkyan spíše jako rodinný podnik. Úzké vazby dokládá i to, že jeho syn Robert pracuje s další více než desítkou expertů jako manažer kvality. „Snažím se naučit naše lidi, že mezi sebou máme spolupracovat jako rodina, jinak nemáme šanci přežít,“ říká zakladatel firmy.

Sám pan Artur se paradoxně oboru práškové metalurgie původně věnovat nechtěl. Vystudoval letecké inženýrství na vojenské akademii v ukrajinském Charkově.

„Jsem konstruktér letadel a absolvoval jsem vojenskou akademii. Když jsem se rozhodl odejít z armády, tak jsem se musel něco začít učit. Jelikož jsem odmalička doma poslouchal, že prášková metalurgie je super, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ popisuje rok 1991, kdy založil metalurgický podnik na Ukrajině. V roce 1996 přesunul výrobu na Slovensko, kde vybudoval továrnu na zelené louce.

„Mým cílem tehdy nebylo přijít na Slovensko, ale odejít z bývalého Sovětského svazu. Celý náš byznys byl a je postavený – a tak to zůstane – na tom, abychom v této části světa neměli ani dodavatele, ani odběratele a nebyli propojeni ani finančně,“ řekl pan Gevorkyan pro Seznam Zprávy.

Skutečně bezodpadová výroba

Výhodou práškové metalurgie je, že na rozdíl od klasického obrábění při výrobě nevzniká takřka žádný odpad. Pokud jsou nějaké malé zbytky z výroby, tak je můžeme znovu použít. Celý výrobní proces je energeticky efektivní, nízkoemisní a šetří suroviny.

Při výrobě je navíc využívána energie získávaná z obnovitelných zdrojů. „V tomto smyslu je tato technologie skutečně zelená a bezodpadová,“ popisuje Artur Gevorkyan. Všechny pece jsou takzvaní obojživelníci a pracují jak na zemní plyn, tak na čistý vodík nebo na dusík. „Dokud tedy na této planetě bude vzduch, můžeme pořád vyrábět,“ dodává.