Investice do české energetiky mohou do roku 2030 dosáhnout tří bilionů korun
Investice do české energetiky mohou do roku 2030 dosáhnout až tří bilionů korun, záležet bude na rychlosti odklonu od fosilních paliv. K takovému závěru došli odborníci z poradenské společnosti EGÚ Brno, své závěry dnes představili na konferenci Energetika 2024 v Brně.
"Transformace energetiky vyžaduje nahradit převážnou většinu fosilních primárních zdrojů, zejména uhlí a ropných paliv. Náklady společností požadované dekarbonizace by firmy nemusely tolik bolet, protože téměř polovinu potřebných financí by měly být schopné pokrýt veřejné zdroje. Podpora investic do energetiky je účinnou brzdou růstu cen energií a je v zájmu státu. Pro průmysl bude vlna investic v energetice významnou příležitostí," uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
V energetické soustavě bude třeba nahradit 30 terawatthodin (TWh) elektřiny vyrobené z uhlí, což tvoří asi 38 procent vyrobené elektřiny. Teplárenství bude muset nahradit přibližně 16 TWh tepla vyrobeného z uhlí, což je asi polovina nyní vyrobeného tepla. Celkem půjde v této oblasti o investici kolem 900 miliard korun.
Jedním z řešení jsou například kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu a teplo zároveň. "Zájem o kogenerace prudce stoupá a dokazují to i naše rekordní prodeje. Jen za první pololetí se počet dodaných kogeneračních jednotek zvýšil o více než pětinu. Kromě průmyslových provozů totiž své místo nachází stále častěji například v teplárnách, nemocnicích, hotelech nebo ve veřejných budovách a v bytových domech," uvedl za TEDOM obchodní ředitel Miloslav Kužela.
Investovat ale bude třeba také do rozvodných sítí. Podle propočtu odborníků z EGÚ bude pro bezpečné připojení velkého množství malých zdrojů třeba investovat do posilování a digitalizace asi 500 miliard korun.
Propočet EGÚ počítá s investicemi do dostavby dvou nových jaderných bloků a dalších dvou jako náhradu za současné bloky v Dukovanech, postavení tří nových velkých paroplynových bloků po 900 MW, 2,5 GW plynových zdrojů v teplárenství, 700 MW v plynové kogeneraci nebo 20 GW fotovoltaických elektráren.
Investiční prostředí v energetice se podle EGÚ zlepšilo, zejména díky dokončení tendru na nové jaderné bloky, usnadnění instalací fotovoltaických elektráren, odchodu od využívání ruské ropy nebo schválení systému podpory kombinované výroby elektřiny a tepla.
"Stále je v energetice mnoho témat, která musí politická reprezentace vyřešit. Například jde o urychlení povolování energetických projektů nebo další nezbytná opatření, jako je podpora investic do nových stabilních zdrojů elektřiny, nastavení podmínek pro rozvoj větrné energetiky nebo kodifikace akumulace elektřiny," dodal Macenauer.
